Historie kláštera

Klášter s biblickým názvem Siloe (podle pramenů Siloe (Silvan) nedaleko hory Sion, německy Seelau) založil Soběslav I. na soutoku Želivky a Trnavy jako odnož benediktinského kláštera na Sázavě, ale už v roce 1149 byl z podnětu olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka nově osídlen premonstráty z porýnského kláštera Steinfeld (v oblasti Eifel), odkud byl roku 1142 osazen i Strahovský klášter (Sion) v Praze. Klášter dobře prosperoval, takže mohl zakládat další pobočky v rakouském Geras a Pernegg a 1187 v Milevsku i ženské kláštery v Louňovicích pod Blaníkem (1149) a Dolních Kounicích (1181 založen, 1183 osazen).

Želivský klášter

Roku 1375 klášter vyhořel, po obnově byl dvakrát vypálen husity (1420 a 1424). Mezi radikálními husitskými kazateli vynikl bývalý zdejší mnich Jan, zvaný Želivský. Po husitských válkách klášterní majetky obsadili místní šlechtici a roku 1467 je dostal čáslavský hejtman Burian Trčka z Lípy. Trčkové pak západní část kláštera přestavěli na tzv. Trčkův hrad. Klášterní obec obnovil strahovský opat Jan Lohel roku 1590 patrně v Jihlavě, až roku 1622 Želiv koupil od Marie Trčkové z Lípy. Od roku 1643 byl klášter opět samostatný, v letech 1645–6 byl poškozen Švédy a od roku 1680 začala velká rekonstrukce. Roku 1712 opět vyhořel a v letech 1713–1720 byl přestavěn podle plánů Jana Blažeje Santiniho-Aichela ve stylu barokní gotiky. Další požár jej stihl roku 1907, poté byl opět opraven.

Roku 1950 byl klášter zrušen a v následujících šesti letech sloužil jako internační tábor pro politicky nepohodlné kněží a řeholníky, kterých tu žilo celkem 464 . Byli mezi nimi např. pozdější kardinál František Tomášek, královéhradecký biskup (arcibiskup-osobní titul) Karel Otčenášek, spirituál olomouckého semináře Antonín Šuránek (kandidát na blahoslavení - beatifikaci), někdejší provinciál jezuitů Leopold Škarek nebo viceprovinciál téhož řádu Antonín Zgarbík. V roce 2011 zde byl obětem komunistického režimu odhalen památník. Vězněné duchovní připomíná jedna stěna v ambitech kláštera, na které jsou ručně napsaná jména všech kněží a řeholníků, kteří zde nuceně pobývali. Na začátku srpna 2019 se zde konal další ročník Smírné pouti (v roce 880.výročí založení kláštera - 1139 a 870.výročí příchodu premonstrátů do Želiva - 1149), při níž byl odhalen památník – bronzová socha Ježíše Krista na kříži. Její předlohou byla socha Ježíše Krista, která v roce 2003 stála v Bratislavě na pódiu při beatifikaci mučednice, řeholní sestry Zdenky Schelingové tehdejším římským papežem Janem Pavlem II. Autorem památníku je slovenský architekt Svetozár Ilavský. Jeho obětní stůl byl v roce 2018 instalován v želivském klášterním kostele Narození Panny Marie. Součástí místní expozice je i tzv. Okurková monstrance, kterou věznění kněží potají vyrobili ze skleněného dna lahve a z plechovek od okurek.

Po roce 1954 zde byla pobočka psychiatrické léčebny v Havlíčkově Brodě a budovy silně zchátraly. Roku 1990 byl klášter obnoven a v následujících letech důkladně opraven. 8. února 2010 byl zapsán na seznam národních kulturních památek.

Fotogalerie:

Klášter s biblickým názvem Siloe založil Soběslav I. na soutoku Želivky a Trnavy jako odnož benediktinského kláštera na Sázavě.


 
 
 
 
Nastavení fotogalerie

Webové stránky zdarma od BANAN.CZ | přihlásit se | registrace | mapa stránek | diskuzní fórum