Přednáška o genealogii
18. února 2024
ČESKOBUDĚJOVICKO - TŘEBOŇSKO: Přednáška o genealogii
Genealogie, cesta z archivu nejen k rodokmenu.
O tom, že je téma genealogie mezi veřejností stále živé se přesvědčilo několik desítek posluchačů v Hůrkách na Českobudějovicku. V pátek 26. ledna 2024 tam Spolek pro Hůrky a venkov uspořádal večerní, prakticky vedenou přednášku třeboňského archiváře Aleše Františka Plávka. Místní i přespolní účastníci se dozvěděli, jak vypadají genealogická schémata, do jakého odborného rámce je genealogie zasazena a o jaké archiválie se může opírat. Závěrečná část přednášky patřila ukázce možností využití historických dat na konkrétním případu hůreckého sedláka Jáchyma Čapka (1730–1783). On sám byl totiž členem starého rodu, hospodařícího po staletí v Hůrkách na statku, který byl za socialismu záměrně vysídlen a zcela zlikvidován.
Prezentovat genealogii pouze jako předmět volnočasové aktivity nestačí k tomu, aby byl tento vědní obor pochopen ve svých širších souvislostech. Hlavně v kontextu pomocných věd historických. Genealogie totiž neznamená pouhé sestavení nějakého rodokmenu. Vedle diplomatiky, paleografie a chronologie se proto posluchači alespoň v krátkosti seznámili také s dějinami správy a historií nejen schwarzenberského archivnictví. Mezi laickými genealogy často chybí povědomí o spektru písemností, které dalece převyšuje údaje obsažené v nejčastěji používaných matrikách. Určitě to nesnižuje význam těchto knih. „Právě matriky z jihu Čech digitalizoval a zveřejnil již v roce 2007 Státní oblastní archiv v Třeboni jako první v České republice, navíc je průběžně opatřuje elektronickými jmennými indexy.“ uvedl archivář Plávek. Prací s dalšími písemnými prameny však získává genealog mnohem kvalitnější srovnávací materiál, hlubší a hodnotnější informace, které může doplňovat o další drobné údaje.
Hůrky patřily vrchnostenskou správou k panství Hluboká, a proto přednáška vycházela především z toho, co je uchováno v archivním fondu pozdějšího hlubockého velkostatku. Patrimoniální správa vyřizovala velké množství úřední agendy, z níž lze v současnosti využívat urbáře, pozemkové knihy, písemnosti navázané na pronikání katastrů do nového zdaňování půdy, celou škálu pozůstalostních spisů, různé dispenzy a výhostní listy. Díky konkrétním ukázkám z těchto dokumentů, jejich rozboru a zdůrazněním na první pohled marginálních informací získali posluchači ucelený přehled o základních možnostech archivního bádání navázaného právě na genealogii. Navíc si v průběhu přednášky mohli sami vyzkoušet četbu slov z historických zápisů, určovat staré územněsprávní celky nebo si doplnit schéma vývodu ze čtyř generací. Tento přehled uzavřely ukázky ohledacího listu mrtvého, protokolu pro snoubence, kronik a sčítacích operátů.
Spolek pro Hůrky a venkov už v loňském roce zavedl vlastní projekt Jen spolu tvoříme domov. Prostřednictvím akcí různého zaměření tak podporuje venkovský život a propojování společnosti, o níž se dnes často, s oblibou a leckdy nepodloženě říká, že je rozdělená. Snahou přiblížit téma genealogie veřejnosti tak přispěl k posílení povědomí o svém domově v širším slova smyslu. Již poněkolikáté propojil jednu jihočeskou vesnici se svými obyvateli jak přímo z místa, tak i s těmi, kteří na přednášku neváhali přijet třeba až ze středních Čech. Stručný, ale ucelený příběh sedláka Jáchyma Čapka z usedlosti čp. 10 v Hůrkách, který všichni společně rekonstruovali na základě většiny představených archivních dokumentů, toho zůstává příkladem. Nabyté informace tím odhalily svou hloubku, získaly na významu a dokázaly, že paměť venkova zkrátka nelze vymazat. „Po dnešku už tohle všechno známe, teď už zbývá jen pochopit a zažít.“ zakončil svou přednášku třeboňský archivář Aleš František Plávek.
Zdroj: Spolek pro Hůrky a venkov.
Připravil autor: Miroslav Galko - RegionálníMagazíny.cz.
