Dublovice - Kostel Nejsvětější Trojice
Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Sedlčanském, napsali Dr. A. Podlaha a Ed. Šittler. Praha 1898.
Kostel Nejsvětější Trojice (farní), připomíná se již r. 1350. Poslední oprava r. 1878, kdy nová věž ke kostelu přistavěna.
Obec Dublovice kolem roku 1900
Presbytář pětiboký a ze dvou klenbových polí se skládající jest goticky sklenut. Ve svorníku nad oltářem jest v kameni vytesané korunované M, ve svorníku druhého klenbového pole pětilistá růže.
Svorníky. Kružba v oknech.
Presbytář osvětlen jest čtyřmi okny s gotickými kružbami. Goticky sklenutý vítězný oblouk neprofilovaný odděluje presbytář od lodi. Podobné oblouky přepínají dvě poboční strany čtvercové části hlavni lodi, k níž se s obou stran připojují obdélníkové lodi postranní, třemi okny osvětlené, v nichž jsou jednoduché kružby gotické. Loď hlavní i obě postranní mají strop rovný.
Dvéře do sakristie, do sínce a do spodní kobky věžní vedoucí jsou goticky profilovanou pažbou opatřeny.
Ostění dveří do since.
Hlavní oltář jest slušná baroková práce z počátku XVIII. století (pochází prý z chrámu na Zderaze v Praze). Dva točité a dva hladké sloupy s korintskými hlavicemi a několik pilastrů podpírá bohaté kladí, na němž uprostřed spočívá nástavec (do předu nakloněný), v němž plasticky znázorněna Nejsvětější Trojice Boží při soudu posledním.
Na oltáři Brandlův obraz, znázorňující Krista P. na kříži; u paty kříže v pravo klečí Marie Magdalská. Krásná práce držená v hlubokých stínech. Zejména zdařilá jest modelace těla Kristova. Na levé straně obrazu na zemi pod kůlem do země u kříže vraženým podpis Brandlův:
Brandlův podpis
Na hudebním kůru připevněn na stěně (popukaný a poškozený) obraz na prkně malovaný 1•52 m široký a 1•80 m vysoký v rámu renesančním, nepochybně střed bývalého hlavního oltáře r. 1615 zřízeného. V pravo Bůh Syn, v levo Bůh Otec korunují P. Marii klečící v oblacích k diváku obrácenou. Nahoře holubice. V dolejších rozích obrazu malé výjevy nějaké, jichž význam nelze rozluštiti. Dosti dobrá práce. Široká plocha rámce jest k obrazu šikmo nakloněna a pěkným ornamentem ozdobena; na užším rovném kraji vkusný zubořez.
Půdorys kostela
V kostele na stěně zavěšen veliký obraz sv. Jeronyma na poušti (kopie podle Rubense), darovaný sem r. 1802 ze zámku Třebnického.
Křtitelnice cínová 1•16 m vysoká; dolejšek má podobu vzhůru obráceného zvonu. Spočívá na třech nohách, jež mají podobu dvojí hlavy nad sebou: svrchu zvířecí, pod ní vousatá lidská, jež vybíhá v nohu opatřenou drápy. Víko šestiboký jehlan.
Křtitelnice
Kalich stříbrný a pozlacený 0•28 m vys. z r. 1732.
Kalich
Značka:
Náhrobní kámen v zemi za oltářem (na levé straně), v polovici dřevěnou stavbou oltáře zakryt, se znakem Krčínovým a nápisem (got. minuskule):
Zvony. 1. 0•86 m vys., 1•06 m v prům., s obrazem P. Marie v řasnatém oděvu a s nápisem gotickou minuskulí provedeným:
2. 0•80 m vys., 0•905 m v prům., s obrazem sv. Cyrilla a Methoděje a s nápisem opačně psaným gotickou minuskulí:
3. 0•70 m vys., 0•81 m v prům., s obrazem sv. Mikuláše a s nápisem latinskou majuskulí: TENTO ZVON GEST SLIT KE CTI A CHVALE PANV BOHV A SW. MIKULÁŠI LÉTA MDXLVI.
Při cestě do Sedlčan na místě >u kostelíka< zvaném (stával tu kostel Nanebevstoupení Páně za císaře Josefa II. zrušený a zbořený) nízký křížek (baba) 74 cm vys., příč. ram. 44 cm.
Kamenný kříž
