Hledat

Fotogalerie

Nejnovější fotka

fotogalerie

Menu




Bourání pražských hradeb

20. července 1874 začalo bourání pražských hradeb mezi Poříčskou branou a ulicí Na Florenci.

Opevnění Prahy bylo budováno nejprve samostatně kolem jednotlivých hradišť, obou hradů a pražských měst, ale ve společný systém se vyvíjelo již v době založení Nového Města v polovině 14. století, mnoho staletí před sloučením pražských měst do Královského hlavního města Prahy. Opevnění Starého Města ztratilo význam a postupně zaniklo již po vzniku Nového Města. V 17. a 18. století bylo v některých místech opevnění v barokním stylu dobudováno nebo zesíleno. Roku 1875 a v následujících letech bylo až na několik úseků a několik věží opevnění zbouráno.

Nová Újezdská brána kolem roku 1890, autor Jindřich Eckert

Některé úseky opevnění zanikaly již ve středověku v souvislosti s rozšiřováním opevněného území. Na místě původních staroměstských i malostranských hradeb tak vznikaly pásy domů, v jejichž základech lze zbytky opevnění nalézt.

Po dobytí Nového Města Francouzi v roce 1741 a jiných neúspěších opevnění odebrala Marie Terezie 30. dubna 1749 Praze status opevněného města. Přesto od té doby bylo opevnění ještě několikrát vystaveno vážnému obléhání. Roku 1818 byla Praha opět prohlášena pevností. V 19. století však jejich vojenský význam upadá a jsou využívány spíše pro vnitrostátní policejní kontrolu pohybu osob a zboží. Při revoluci roku 1848 byly tři věže upraveny pro útoky proti městu.

Prašná brána začala být budována na místě poškozené Odrané brány k reprezentačním účelům roku 1475, tedy v době, kdy již staroměstské opevnění pozbylo významu, a po staletí nebyla dokončena. Do dnešní podoby byla přestavěna až v letech 1878–1886 (obrázek z roku 1856). Autor Andreas Groll.

O zrušení pražského opevnění bylo rozhodnuto 30. října 1866 bezprostředně po prohrané prusko-rakouské válce, protože městská opevnění se prokázala jako zastaralá a neúčinná. Nedostatky při různých obléháních bylo například neopevnění Letné a Vítkova, odkud mohlo být město ostřelováno, nepostavení plánované citadely na Petříně, nedostatečná nebo špatně vycvičená posádka atd. Opevnění bylo vojskem odprodáno městu Praze a od roku 1875 postupně likvidováno.

Roku 1874 byl zbourán úsek mezi Poříčskou branou a ulicí Na Florenci, do roku 1876 novoměstské opevnění až ke Slepé bráně na dnešním náměstí I. P. Pavlova, do začátku 20. století se pokračovalo postupně v bourání směrem ke Karlovu. Na levém břehu byly před začátkem 20. století zbourány hradby mezi Strahovskou a Bruskou branou. Roku 1930 byla zbourána kasárna na Brusce.

Pražský hrad, pohled z Mariánské bašty rok 1870, autor František Fridrich (21. 5. 1829 - 23. 3. 1892)

Dochovaly se hradby na Vyšehradě, který předala vojenská správa městu v roce 1911, a v severním svahu Nuselského údolí mezi Novým Městem a Nuslemi. Souvislejší úseky se dochovaly od Strahova na Petřín.

Pražské hradby

20. července 1874 začalo bourání pražských hradeb mezi Poříčskou branou a ulicí Na Florenci. Fotografie: 1. Nová Újezdská brána kolem roku 1890, autor Jindřich Eckert. 2. Prašná brána začala být budována na místě poškozené Odrané brány k reprezentačním účelům roku 1475, tedy v době, kdy již staroměstské opevnění pozbylo významu, a po staletí nebyla dokončena. Do dnešní podoby byla přestavěna až v letech 1878–1886 (obrázek z roku 1856). Autor Andreas Groll. 3. Pražský hrad, pohled z Mariánské bašty rok 1870, autor František Fridrich (21. 5. 1829 - 23. 3. 1892).


 
 
 
Nastavení fotogalerie

Webové stránky zdarma od BANAN.CZ | přihlásit se | registrace | mapa stránek | diskuzní fórum