Rejskova kašna
15. ledna 2024
KUTNÁ HORA: Rejskova kašna
Kašnu tvoří dvanáctiboká stavba z pískovcových kvádrů a bohatým plastickým pozdně gotickým tvaroslovím. Datuje ji vysekaný letopočet 1495. Patrně dílo huti Matěje Rejska z Prostějova. Jedinečná technická památka zásadního významu.
Původně zastřešená stavba nad vodním rezervoárem vznikla v letech 1493-1495. Z této cisterny se voda rozváděla ve dvou směrech páteřními ulicemi města do nejvýznamnějších objektů a paláců, tedy do Vlašského dvora, Hrádku, radnice nebo městského pivovaru. Jedná se o vysoce reprezentativní stavbu, pro kterou v Evropě nemáme žádné analogie. Podle popisů z 19. století zakončovalo korunní římsu prolamované attikové zábradlí, s nímž byla spojená většina fiál , a celá stavba byla kryta vysokou šestibokou střechou. Za autora bývá považován Matěj Rejsek, v souvislosti s jeho činností na chrámu sv. Barbory. Mohl to být také jiný znamenitý mistr, stavitel Briccius Gauske z Vratislavi, spjatý s pozdně gotickou dostavbou svatobarborského chrámu nebo Kamenným domem. V roce 1663 po stavební úpravě přestala plnit svou funkci velkého vodního rezervoáru. Teprve od této doby je možné hovořit o kašně v pravém slova smyslu. Zásadní rekonstrukce kašny byla provedena v letech 1887-1890 pod vedením Ludvíka Láblera. V průběhu obnovy jejího vnějšího pláště byla většina kamenických prvků nahrazena kopiemi, které respektovaly původní tvarosloví, ale byly vytesány z jiného kamene (místo původního šedého písčitého vápence byl použit nažloutlý hořický pískovec). Naposledy se touto památkou zabývali restaurátoři z Fakulty restaurování Univerzity Pardubice v letech 2010-2011. Respektovali původní Láblerovu koncepci s přiznáním všech stop života památky v čase.
Kašna se nachází uprostřed náměstí. Vystavěna byla z opracovaných pískovcových kvádrů. Tvoří ji dvanáctiboká nádrž na vysokém soklu, který výškově vyrovnává sklon terénu k jihu. Na hranách polygonů jsou hranolovité pilíře, v kterých nad soklem vyrůstají oblé polosloupky bez patky ukončené plastickými listovými hlavicemi. Střídavě hlavice pokračují jako fiály, které přečnívají přes okraj kašny, zdobené kraby a ve vrcholu kytkami a poupaty; střídavě hlavice nesou nízkou konzolku pro umístění plastiky, pilířek je vyžlaben a ukončen baldachýnem. Baldachýnky, zespoda zdobené malou tesanou sklípkovou klenbou, rovněž vrcholí fiálou s kraby ukončenou křížovou kytkou. Nad soklem jsou stěny polygonu členěny slepými kružbami s oblouky ve tvaru oslího hřbetu, jejichž špičky končí pod zkosenou hlavní římsou a jsou ukončeny křížovými kytkami, které opět přečnívají přes okraj kašny nad římsou. Oblouky jsou pokryté kraby a jsou vyplněny plaménkovými kružbami. Ve cviklech nad oblouky pod hlavní římsou jsou osazeny plasticky prohnuté kolčí štíty. V jihozápadním poli kašny je hladký okosený vchod, zaklenutý půlkruhem, v kterém jsou umístěny dřevěné dveře pobité plechovými pásky, které se diagonálně kříží, ve spojích s tepanými hřeby. V jednom poli dveří je otvor, průhled do vnitřku kašny. V severním a jižním poli je tesaný letopočet 1495 (gotickými číslicemi). V jihovýchodním a severovýchodním poli jsou u soklu umístěny pětiboké kamenné výlevky, které jsou překryty kovanou mřížkou. Nad nimi je vývod výtokové trubice, která je v této partii formována ve tvaru hlavy fantastického draka, zhotovená z litiny. Předmětem ochrany je Kamenná kašna a pozemek č.parc. 3883/3.
Kašna je velmi hodnotnou pozdně gotickou architekturou, dokládající možnou tvorbu huti Matěje Rejska. Je výrazným estetickým prvkem v prostoru Rejskova náměstí, které urbanisticky dotváří. Zároveň představuje jedinečnou architektonickou i technickou památku světového významu.
Zdroj: Národní památkový ústav.
Autor foto a video 25. června 2021, Miroslav Galko - RegionálníMagazíny.cz.
