Lípa v Kamenici nad Lipou je památný strom v zámeckém parku města Kamenice nad Lipou. Jedná se o torzo lípy velkolisté, jejíž vysazení je tradičně datováno do 13. století a podle níž se celé město nazývá nad Lipou. Strom byl vysoký kolem 20 metrů, 4. srpna 1824 byla ale koruna zničena bleskem a zůstal tak pouze dutý, shora zastřešený pahýl hlavního kmene o výšce přibližně čtyři metry. Původní kmen je dnes jen dutinou vyplněnou silnými adventivními kořeny, které stromu zajišťují stabilitu. Ze zbytku kmene vyrůstají mohutné, čtyři (původně jich bylo prý 19) přibližně dvacetimetrové větve. Tyto větve, na nichž se v průběhu 19. a na počátku 20. století nacházel taneční parket zámeckého panstva, jsou fixovány řadou podpěr.

Kamenická lípa s pódiem

Traduje se, že lípa byla vysazena ve 13. století (objevují se různá data: 1225, 1248, 1267). Během úprav zámku v roce 1583 bylo celkové řešení zahrady podřízeno lípě. Podle některých zdrojů byla lípa záměrně pěstována do šířky, nicméně taneční parket byl na lípě vystavěn až po zásahu bleskem roku 1824, který lípu připravil o vrchol. Zdá se tedy pravděpodobnější, že samotný záměr výstavby parketu byl až důsledkem deformace stromu přírodní katastrofou, nikoli jeho příčinou.

Podle pověsti na parketu zatančil i Jan Žižka. Tato pověst se ale jeví jako značně nepravděpodobná, protože existence samotného pódia je uváděna v 19. století, přičemž v Žižkově době nebyla Kamenice ještě ani zámkem, ale teprve hradem (k přestavbě došlo teprve v letech 1580-1593). Také úprava parku byla lípě podřízena až v roce 1583 a ke konečným terasovitým úpravám terénu došlo teprve roku 1843.

Jeden z potomků Kamenické lípy byl v roce 1919 vysazen na kamenickém náměstí jako Lípa svobody, další „dcera“ roste vedle samotné chráněné lípy.

Velké poděkování patří: Digitálnímu archivu - Šechtl a Voseček za zapůjčení fotografie.

Kamenická lípa. Foto číslo 1: Kamenická lípa s pódiem - Wikipedie. Foto číslo 2: Kamenice lípa - Digitální archiv - Šechtl a Voseček. Foto číslo 3 a 4: Staré pohlednice.