Kamenice - hrad

Soupis památek historických a uměleckých v království Českém. Politický okres Pelhřimovský. Rok 1903.

Hrad vzal původ svůj na počátku XIII. století. Ve XIV. století náležel Tobiáši z Bechyně, který se synem Jindřichem v Kamenici špitál založil. Na počátku XV. věku drželi zboží kamenické páni Sezimové. Na konci XV. století měli v držení Kamenici Leskovcové a po nich Malovci. Od Malovců koupili Kamenici Venclíkové z Vrchovišť r. 1569. Po bitvě na Bílé Hoře a po provedené konfiskaci takřka darována Kamenice Paradisovi de Lasaga. R. 1693 koupil zboží toto Isiáš z Hartigů; 1742 pak hraběnka Golzová. Koncem XVIII. věku drželi Kamenici Vratislavové, od kterých koupena byla r. 1840 baronem Gaymüllerem.

Že hradu původ možno do XIII. století klásti, pro to mluví stěny severního a východního traktu, kde vlastní palác stál.

Půdorys zámku (obrázek číslo 1)

V základech nalezáme zdi až do 4 metrů silné a velice pevně sdělané. Od hradu vedly na jih a západ hradby velmi mohutné, které v rozích zpevněny byly baštami velkých rozměrů. Bašta na severní straně bývala věží kulatou - jak ze základu možno souditi (viz. půdorys - obrázek číslo 1).

Bašta na straně západní ustoupila moderní věži.

Z bývalých bašt, pozůstatku to starého opevnění hradu, zachovaly se pouze dvě a sice první na straně východní v jižním rohu. Tato jest v přízemí kulatá a ve výši prvého patra hranatá (obrázek číslo 2).

Bašta (obrázek číslo 2)

Druhá na straně severní při západním rohu jest, jak dříve zmíněno, pozůstatek bývalé okrouhlice a proto ona mohutnost v základech. V přízemí súžuje se bašta tato konicky do výše. Obě mají střílnovitá okénka s kamenným obložením, v žule tesaným. Prostor vnitřní valeně sklenut ze štětovaného kamene. Klenba profilu parabolického. Na straně severní podpírají zeď mohutné opěrací pilíře. Hrad Kamenický doznal hlavní přestavby za Leskovců a za Venclíků.

Nádvoří zámku (obrázek číslo 3)

V bouřích husitských vydán byl hrad i město velkým nájezdům a chatrné hrazení městské i hradní a rovněž i nedostatečné místnosti, nevyhovovaly požadavkům té doby a proto byl celý hrad od přízemku přestavěn a rozšířen. Tak se uchoval s malými změnami na naši dobu. Nádvoří a starý palác ponechán v původní rozloze - jen ku hradbám na venek přistavěny prostorné místnosti. Staré hradby ve sklepích možno na straně jižní a západní pozorovati. Poněvadž místnosti byly rozsáhlé, musily se i zdi vnější náležitě silné založiti. Sklepy se křížově sklenuly štětovaným kamenem. Vyhnáno přízemí a prvé patro a dvůr se tří stran obklopen arkádami. Arkády spočívají na štíhlých žulových sloupcích, oblých s patkou a toskánskou hlavicí a nesou zajímavou křížovou, goticky lomenou klenbu (obrázek číslo 3). Sloupky i klenba nalézá se i v prvém patře. Za Gaymüllerů arkády v I. patře zazděny a v krytou chodbu proměněny. Uvnitř polovina sloupku vystupuje a velmi milý pohled po délce arkády poskytuje. Hlavní brána s věží vyzdvižena za hraběte z Golzů r. 1744. Dle obrazu z r. 1717 visícího ve hřbitovním kostele na Bradle byl zámek v rozích čtyřmi věžemi téhož rázu, jaký dnešní věž ukazuje, vyzdoben. Věž nynější, která tu zbyla, jest prosta, bez architektonických ozdob, o třech patrech a kryta cibulovitou bání a lucernou (obrázek číslo 4).

Zámek (obrázek číslo 4)

Ve věži jest cymbál hodinový; který má nápis:

GOSS MICH ANTON
PERGL IN BUDWEIS
ANNO 1769.

Ještě na počátku minulého století byli pamětníci, že v průjezdu zámecké brány umístěno bylo šestero rytířů, po třech s každé strany, v plné zbroji kovové, muž i kůň.

V pokojích visí Kristus na kříži v slonovině řezaný (obrázek číslo 5). Má na pravo skloněnou hlavu a v bedrech ověšen jest lehkou látkou přes provaz přehozenou. Tělo jest mistrně řezáno, výborné muskulace a jemného provedení. Kristus jest 50 cm vysoký. Jest to staré inventární číslo po Vratislavech z XVIII. století. Mezi jinými v příkopech zámeckých vykopanými věcmi nalézá se podkova obrácená.