Archeologické léto 2021
24. června 2021
Archeologové Fakulty filozofické se opět připojí k projektu Archeologické léto
Tři zříceniny, jeden nepřístupný hrad a jednu mohylu bude možné během července a srpna prozkoumat v doprovodu archeologů Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni (ZČU). Na místa v Plzeňském, Středočeském, Jihočeském i Ústeckém kraji se zájemci dostanou díky dalšímu ročníku projektu Archeologické léto.
Archeologické léto pořádají Archeologické ústavy Akademie věd ČR v Praze a v Brně (ARÚ) ve spolupráci s dalšími pracovišti, mezi nimi právě s katedrou archeologie Fakulty filozofické ZČU. Archeologické léto celkem zve na 250 komentovaných prohlídek 80 českých lokalit. Plzeňští archeologové ve spolupráci s ARÚ nebo sami přichystali prohlídky pěti takových míst v Plzeňském, Středočeském, Jihočeském i Ústeckém kraji. Stejně jako vloni zavedou návštěvníky na zříceninu hradu Litice u Plzně, čtyři další lokality jsou nové a neméně zajímavé. Díky Archeologickému létu se bude možné dokonce zúčastnit právě probíhajícího archeologického výzkumu unikátní mohyly v Dušníkách na Litoměřicku nebo navštívit jindy nepřístupný a málo známý hrad Opálka nedaleko Strážova na Klatovsku.
Opět platí, že účast na většině prohlídek Archeologického léta je bezplatná, nicméně kvůli kapacitě je nutné si místa zarezervovat.
Plzeňský kraj
Litice (2. 7.) - V Liticích lze sledovat stavební vývoj areálu jednoho z nejstarších šlechtických hradů na našem území a rekonstruovat podobu jeho jednotlivých částí. Výklad se zaměří na funkce, které hrad plnil, a důvody jeho vzniku. Hrad stál na místě staršího pravěkého osídlení, poprvé byl ostroh opevněn patrně již v mladší době kamenné a další etapy využití budoucího hradního staveniště je možné datovat do starší doby železné a raného středověku. Plocha zaniklého hradu pak byla využívána nejen v průběhu novověku, ale také na konci druhé světové války, kdy vznikla dvě dochovaná palebná postavení. Pro návštěvníky bude připravena ukázka archeologického materiálu z různých období využití lokality.
Opálka (3. 7., 9. 7.) - Velký gotický opevněný objekt na pomezí mezi hradem a tvrzí prochází zajišťovacími a rekonstrukčními pracemi a není běžně přístupný. Prohlídka se bude věnovat stavebnímu vývoji lokality, možnostem památkové prezentace jednotlivých částí areálu a významu Opálky v rámci středověkých mocenských, sídelních a hospodářských struktur.
V průběhu výkladu budou představeny jednotlivé tváře objektu; tedy Opálka coby středověké opevněné sídlo, pozdně novověké hospodářské centrum a součást JZD.
Hrad Pořešín, foto: Západočeská univerzita v Plzni
Jihočeský kraj
Pořešín (2x 23. 7.) – Počátky dnešní hradní zříceniny je možné klást do doby okolo přelomu 13. a 14. století, nejvýznamnějším příslušníkem rodu pánů z Pořešína byl Markvart I., který započal svou kariéru v rožmberských službách a po roce 1375 je uváděn na královském dvoře jako hofmistr královny Elišky, manželky Václava IV. Období největšího rozkvětu hradu je možné spojovat právě s jeho osobou. V tomto období získal hrad dnešní rozsah i podobu. V roce 1423 došlo k neúspěšnému pokusu o vydání hradu Janu Žižkovi, před rokem 1434 byl však v té době rozsáhlý a velmi výstavný hrad již v troskách. Prohlídka bude klást důraz na stavební vývoj hradu ověřený dlouholetým archeologickým výzkumem a jeho měnící se úlohu na okraji rožmberského dominia.
Středočeský kraj
Manský dům hradu Křivoklát (1. 7., 8. 7., 30. 7.) - Na konci 14. století vznikl v severozápadní části areálu hradu Křivoklát opevněný komplex, tvořený plochostropým palácem a obytnou věží, oddělený od prvního hradního nádvoří úzkým komunikačním koridorem. Areál podle archeologických nálezů sloužil potřebám především ušlechtilých hradních manů, příčinou jeho zániku se stal rozsáhlý požár, který zachvátil značnou část hradu 18. března 1422 a vedl ke vzniku unikátní „pompejské“ situace, která se stala zdrojem jednoho z nejvýznamnějších vzorků středověké hmotné kultury z hradního prostředí v Evropě. Součástí prohlídky bude také ukázka archeologických nálezů z této unikátní lokality.
Ústecký kraj
Dušníky (24. 8.) - Prohlídka unikátně zachovalého pohřebního monumentu z pozdní doby kamenné, takzvané dlouhé mohyly, se uskuteční během probíhajícího archeologického výzkumu. Podlouhlý zemní násep byl zpevněn dřevěnou palisádou a kryl hroby významných jedinců eneolitických populací a v Čechách se podobných objektů zachovalo velmi málo. Nedávná sondáž navíc prokázala, že mohyla v Dušníkách je zachována minimálně do výšky 1,2 m, což z ní činní nejlépe dochovaný objekt tohoto typu v Čechách. Návštěvníci budou mít unikátní příležitost prohlédnout si probíhající archeologický výzkum mohyly i právě objevené artefakty. Archeologové jim budou prezentovat nejnovější výsledky interdisciplinárního projektu, zaměřeného právě na výzkum pohřebních monumentů pozdní doby kamenné.
Zdroj: Západočeská univerzita v Plzni.