Havlíčkův dům - jak šel čas
Původně gotický, renesančně přestavěný nárožní dům s věžovitým válcovým arkýřem je hodnotnou součástí severní části západní fronty náměstí. Patrový dům s novogotickým štítem z roku 1861 podle projektu Martina Urbana je spjat se životem K. H. Borovského.
Havlíčkův dům kolem roku 1950
Text na pamětní desce:
Z tohoto domu, který v XVI. věku byl zván „Hankovský“, odešel r. 1628 jeho majitel, měšťan Tobiáš Roland, luterán, do vyhnanství. Od roku 1832 se stal dům majetkem Matěje Havlíčka, kupce z Borové. Jeho syn Karel Havlíček Borovský, politický buditel národa, zde žil, studoval a sem se rád vracíval. Po návratu z Ruska r. 1844 započal zde svoji buditelskou činnost. V otcovském domě hledal uklidnění po rušné novinářské činnosti v Praze a v Kutné Hoře. Zde byl 16. prosince 1851 zatčen. Ze svého vyhnanství v Brixenu se sem vrátil 13. května 1855 s podlomeným zdravím, několik dní po smrti své ženy Julie. První vzpomínková slavnost tu byla r. 1862. R. 1871 byla zde zasazena pamětní deska. R. 1872 zemřela tu Havlíčkova dcera Zdeňka, r. 1884 Havlíčkova matka. V domě, kde láska, práce a slzy byly domovem, je trvale uctívána Havlíčkova památka.
