Baby boom ve Vlašimi

29. června 2018 - zdroj Ing. Michala Jakubův Záchranná stanice pro živočichy ZO ČSOP Vlašim

Ve vlašimské Záchranné stanici vrcholí Baby boom

Srnčata, ježečci, poštolky,… V Záchranné stanici pro živočichy ve Vlašimi se to mrňousky jen hemží. Ošetřovatelé běhají od pinzety ke kojeneckým lahvím a ani v noci nemohou rodičovské povinnosti házet za hlavu. Sezóna mláďat je v plném proudu. Hlavní rada nálezcům zní: nesahat a volat!

„Zatímco na jaře jsme řešili případy zbytečně odebraných mláďat zajíců, nyní dominují zbytečné odchyty ptáčat. Ty, která se teprve učí létat, lidé často označí za zraněná či osiřelá a odchytí je. Pak už většinou nejdou vrátit rodičům, ale musí k nám do stanice. Všechny proto prosíme, aby nám nejprve volali o radu,“ shrnuje hlavní zásadu Petr Švingr, vedoucí Záchranné stanice pro živočichy ZO ČSOP Vlašim.

Dobrovolnice krmí kavku Gargamela (autor: Archiv ZO ČSOP Vlašim)

Nejvíce se takto dostávají do Záchranné stanice čerstvě vylétnuté poštolky. Do dnešního dne jich přijali 20! Pozadu nezůstávají ani kosi a drozdi. Mláďata se přitom od dospělců často dají snadno rozpoznat podle zbytků prachového peří, anebo stačí vpovzdálí posečkat a přesvědčit se, zda k ptáčeti létají starostliví rodiče. Menší, ještě nelétavá ptáčata, vypadlá z hnízd lze zas v řadě případů pouze vysadit zpět do hnízda. Zanechaný lidský pach ptákům nevadí. Což neplatí o savcích.

„Máme tu tři malé srnečky. Zda potřebují pomoc či nikoli je třeba posoudit vždy podle konkrétní situace. Největší chybou však je se na roztomilé mládě vrhnout a div ho neumazlit. I malé savce lze v trsu trávy či sena opatrně poponést do bezpečí. Do stanice patří mláďata zraněná anebo opravdu osiřelá. Jako například sedm malinkatých ježečků, kteří se k nám dostali, protože jejich matku zabila sekačka na trávu,“ pokračuje Petr Švingr.

Zatímco ptáčata je potřeba krmit v pravidelných intervalech pouze ve dne, k některým savcům musí ošetřovatelé vstávat také v průběhu noci. Takto nekončící směny bývají značně náročné a ošetřovatelé jsou pak vděční za pomoc praktikantů a dlouhodobých dobrovolníků. Jejich odměnou je pak dobrý pocit a nevšední zážitky. Ani nejběžnější divoká zvířata nejsou z blízka tak obyčejná, jak by se některým mohlo zdát.

„Většina mláďat se daří odchovat tak, aby mohla být vypuštěna zpět do přírody. Problémové to bývá u srnčat, divokých prasat anebo třeba krkavcovitých ptáků, kteří se snadno ochočí a v dospělosti se mohou k lidem chovat agresivně. Z krkavcovitých zde máme nyní straku, vránu a skalpovanou kavku, které říkáme Gargamel. Ta je opravdu zlatá. S oblibou sedává nám i dobrovolníkům na rameni,“ dodává pan Švingr.

Nejen roli adoptivních rodičů musí ošetřovatelé nyní zvládat. Musí pečovat také o zraněná zvířata. Třeba ptáky poraněné po nárazu do okna, pokousané kočkou anebo zvířata sražená auty. Navíc nyní každý den vyjíždí do terénu k řece Sázavě, kde v místě stavby jezu postupně zachraňují stovky škeblí. V jeden den jich přenesli hned 600! Pokud se chcete zapojit a ošetřovatelům pomoci, stačí zkontaktovat pana Petra Švingra či zavolat na pohotovostní telefon Záchranné stanice 777 800 460.

Baby boom ve Vlašimi

Ve vlašimské Záchranné stanici vrcholí Baby boom.

Foto1: Dobrovolnice krmí kavku Gargamela (autor: Archiv ZO ČSOP Vlašim).

Foto2: Gargamel na svém oblíbeném místě (autor: Archiv ZO ČSOP Vlašim).

Foto3: Jeden ze zachráněných ježčích sourozenců (autor: Archiv ZO ČSOP Vlašim).

Foto4: Srnčata v péči vlašimské Záchranné stanice (autor: Archiv ZO ČSOP Vlašim).


 
 
 
 
Nastavení fotogalerie

Webové stránky zdarma od BANAN.CZ | přihlásit se | registrace | mapa stránek | diskuzní fórum