VYSOČINA: Mistr tradiční rukodělné výroby

15. února 2022

VYSOČINA: Mistr tradiční rukodělné výroby

Mistrem tradiční rukodělné výroby Kraje Vysočina je pasíř Miroslav Štěpánek.

Zastupitelstvo Kraje Vysočina dnes rozhodlo o udělení titulu Mistr tradiční rukodělné výroby Kraje Vysočina panu Miroslavu Štěpánkovi z Velkého Meziříčí. Vyučený strojní zámečník pracuje s kovem dlouhá léta a postupně svůj zájem zaměřil na techniky a rukodělné činnosti, které zahrnuje pasířské řemeslo. Stává se tak patnáctou osobností, které je tento titul na území Kraje Vysočina udělen.

Své umělecko-řemeslné tvorbě se mistr Miroslav Štěpánek věnuje výrobě šperků, kovových plastik a nápisů, svoji pozornost zaměřuje i na drobné interiérové doplňky či reprezentativní kovové předměty. Při své práci využívá především ocel, barevné kovy, mosaz, bronz, stříbro a zlato. Kovový materiál s oblibou kombinuje s drahými kovy, kamenem či minerály, které mají v naprosté většině svůj původ na Českomoravské vrchovině. Inspiraci ke své tvorbě hledá převážně v tvarosloví kubismu a funkcionalismu, ale rovněž v archetypálních tvarech a technikách starších historických období. Má rád symboliku kruhu, kterou často ve svých pracích esteticky využívá. Vedle vlastní bohaté umělecké tvorby, kterou prezentuje na nesčetných výstavách, působí Miroslav Štěpánek od roku 2010 jako mistr odborného výcviku v oboru pasíř na Střední průmyslové škole Třebíč.

Mistr Miroslav Štěpánek vyniká láskou ke své profesi. Příkladná je i jeho skromnost a pokora, se kterou k práci s kovem přistupuje.

Titul Mistr tradiční rukodělné výroby uděluje Kraj Vysočina od roku 2016 na návrh a doporučení Regionálního pracoviště tradiční lidové kultury Kraje Vysočina při Muzeu Vysočiny Třebíč p. o. Tento prestižní titul patří osobnostem, které dokonale ovládají postupy, dovednosti, znalosti nebo technologie v konkrétním oboru tradiční rukodělné výroby, prezentují je na veřejnosti a přiměřeně svým možnostem předávají své znalosti a zkušenosti dalším generacím.

Pasířství

Řemeslo původně orientované na výrobu doplňků rytířských zbrojí tzv. pásů se v čase zaměřilo na produkci předmětů dekorativního charakteru, užitných pro interiér i exteriér. Jde o řemeslo vysoce technicky náročné, od mistrů se očekává precizní zvládnutí odborné řemeslné práce s kovem na pomezí kovářského, kovotepeckého, zlatnického i zámečnického řemesla. Pasíř, na rozdíl od kováře, utváří kov za studena. Využívá technologie tepání, tváření, lisování či kovotlačení.

Zdroj: Lenka Novotná, odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu - Krajský úřad Kraje Vysočina. Foto: převzato od MVT.