Novoroční rozhovor se starostou

30. prosince 2022

TÁBOR: Novoroční rozhovor se starostou

Novoroční rozhovor se starostou Tábora Štěpánem Pavlíkem.

Pane starosto, nacházíme se na konci složitého roku 2022, který městu Tábor přes všechny nesnáze přinesl také úspěchy. Kdybyste měl vypíchnout tři, čtyři markanty, které byly pro rok 2022 důležité, které by to byly a proč?

Ukrajinská krize

Předně nesmím opomenout událost, která se dotkla celého světa – to, když Vladimír Putin dal koncem února rozkaz k napadení Ukrajiny. Vinou toho se leccos změnilo i u nás. Po covidových časech jsme znovu aktualizovali krizový štáb, mechanismy, které má samospráva v době krize používat. Opět jsme museli mobilizovat netradiční, nevyzkoušené postupy. Celá republika včetně Tábora se zabývala přílivovou uprchlickou vlnou. Válka je vždy odstrašující, ale pozitivní je lidská solidarita. Město Tábor spolu s MAS Krajina srdce zřídily kontaktní místo na pomoc Ukrajině, angažovala se řada dobrovolníků. Vznikly speciální webové stránky s aktuálními informacemi. Krize trvá dodnes, válka pořád neskončila. Aktivity města či veřejnosti už nejsou tolik patrné, nicméně pomoc z Tábora do ukrajinského Ivano-Frankivsku stále funguje.

Centrum pro seniory

Z dalších věcí chci zmínit letos v červnu dokončenou stavbu Centra pro seniory, která byla v přípravě několik funkčních volebních období za předchozích vedení radnice. Stavba má dlouhou kontinuitu. První studie vznikla v roce 2014, následovaly projekční přípravy, prověřování umístění, výběr zhotovitele, stavba samotná. Je to stavba za čtvrt miliardy korun. Říkáme, že v historii města je to po odbahnění Jordánu druhá nejdražší akce. Částkou přibližně 80 milionů korun nám s ní pomohly dotace. Vznikly místní Alzheimer centrum a dům s pečovatelskými byty. Je to stavba, která se povedla i architektonicky. Je zasazena do zdravotnického kampusu blízko nemocnice v dosahu MHD.

Konverze parovodů

Třetí událost je také zásadní. Poznal ji každý Táborák skoro po celý rok. Mnoho ulic postihly výkopy pro pokládku potrubí, konkrétně kvůli výměně parovodů za horkovody. Tuto významnou akci jsme připravovali s firmou C-Energy Planá. Je spojena s dlouhodobě plánovanou změnou v tepelném hospodářství za účelem stabilizace ceny tepla. I současná ukrajinská krize ukazuje, že tudy vede energetická cesta. V březnu jsme dostali na stůl dokumenty, v jakém časovém sledu překopy realizovat. Nejradikálnější varianta řekla, že to lze zvládnout za jednu stavební sezonu, což nebylo snadné rozhodnutí zejména ve volebním roce. Některá města v době voleb raději nevyvíjejí žádnou stavební činnost. Cením si toho, že jsme s kolegy postupovali razantně, aby konverze byla rychlá, brzy funkční a nové úspornější cesty tepla se mohly příznivě promítnout do ceny.

Kancelář architekta

Na závěr první otázky bych rád zmínil nový odbor: Kancelář architekta města. Mám s kolegy za to, že takový odbor může na dlouhá léta dopředu pozitivně ovlivnit tvorbu veřejného prostoru. S tímto odborem např. čerstvě konzultujeme výjimečnou příležitost, kdy má město možnost odkoupit od státu budovu České pošty na Žižkově náměstí. To by nejotevřenější prostor, jakým je náměstí, doplnilo o další veřejnou budovu. Teď je také veřejná, ale vlastní ji stát. Kdyby patřila městu, mohla by naplnit další funkci ve prospěch občanů s tím, že v přízemí by stále zůstala pošta. Budovu jsme si už prohlédli, viděli jsme zevnitř kruhovou přístavbu arch. Teodora Petříka, kde by případně mohlo zasedat městské zastupitelstvo. Konzultace ohledně budoucí podoby a využití takové budovy přesně zapadají do kompetencí Kanceláře architekta města. Budova pošty by výrazně zlepšila naši soběstačnost, teď si řadu prostor pronajímáme od státu v budově Tabačky. Takto by město mohlo mít vlastní budovu, kam bychom koncentrovali některé služby občanům.

Na podzim se v Táboře bohužel stalo několik násilných incidentů kolem nádraží, na sídlištích. Část veřejnosti má dojem, že se vedení města otázce bezpečnosti málo věnuje, že strážníci nejsou vidět v terénu. Jak byste tato mínění vyvrátil?

Zvýšenou pozornost bezpečnosti věnujeme už více než dva roky. První incidenty se objevily mezi covidovými vlnami. Po uzavření společnosti se v době rozvolnění ve veřejném prostoru potulovali agresivní jedinci. Byly to první náznaky nepřípustné činnosti. Ohradil bych se vůči termínu gangy. Gang, to je organizovaná skupina. V případech, které se staly v Táboře, to tak není, jedná se spíše o nahodilé konflikty. Pokud se tito mladiství organizují, tak na principu, že starší úkolují ty mladší. Z podobných incidentů nemá radost žádný představitel samosprávy. Bezpečnost ve městě je zásadním úkolem každé radnice. Využíváme těsný kontakt s Policií ČR, která má více pravomocí. Na společných schůzkách jsme určili konkrétní úkoly. Mrzí nás, že z mediálních výstupů to vypadá, že Tábor je téměř Bronxem, ale tak to není. Čísla incidentů, která nám poskytla Policie ČR, o tom nemluví. Výskyt případů z podzimu 2022 nebyl četnější než jindy nebo jinde v republice. Podceňovat to ale nechceme. Klademe důraz na prevenci, na školách pracují specialisté na tyto jevy. Před rokem jsme angažovali na radnici dva romské poradce, kteří pracují přímo v terénu. Vrátíme se k tzv. asistentům prevence kriminality u městské policie. Už v roce 2021 jsme měli na těchto postech dva příslušníky romské komunity, kteří mají přirozenější respekt v této menšině a pohybovali se po městě jako součást hlídky strážníků. Dále jsme efektivněji zorganizovali služby městských strážníků. Odborníci zdůrazňují, že nejefektivnější je, pokud svědek události se znaky násilného konfliktu ihned zavolá na linku 156 nebo 158. Dispečer situaci vyhodnotí a pošle na místo nejbližší hlídku, která může okamžitě zasáhnout. Důležitá je rychlost, aby se pachatelé dali přistihnout ještě při činu. Nová rada města uložila veliteli městské policie, aby do konce ledna vypracoval akční plán bezpečnosti. Těžiště spatřujeme ve spolupráci s Policií ČR, která má specializované složky, jako protidrogové oddělení, kriminální službu atd.

Strategickým dokumentem je rozpočet na rok 2023. Kapitálové výdaje, tzn. kolik peněz Tábor proinvestuje, činí 197,6 milionu korun. Za co město nejvíce utratí? A není necelých 200 milionů při miliardovém rozpočtu málo?

Základem tzv. kapitálového rozpočtu, ze kterého si město může dovolit investovat, je tzv. přebytek provozního rozpočtu. Ten je tvořen rozdílem mezi běžnými příjmy a běžnými výdaji a činí 174 mil. korun, po odečtení splátek jistin a úvěrů 159 mil. korun. Je to adekvátní, protože provozní přebytek tvoří 17 % běžných příjmů, čímž se držíme stále nad bezpečnou hranicí doporučené rozpočtové odpovědnosti, a rozpočet je stabilní. Může tím pádem odolat nenadálým krizovým situacím. Může pomoci vykrýt třeba skokové zvýšení nákladů na MHD a taky si může dovolit vynaložit více peněz na opravy a údržbu. Právě tam jsme soustředili oproti střednědobému výhledu více prostředků. Kromě oprav bytového fondu a komunikací půjdou největší částky na konstrukci lávky na návodní straně hráze Jordánu, na 3. etapu regenerace Sídliště nad Lužnicí, obnovu vodní nádrže Kamenný, bezbariérový přístup do městského úřadu nebo na projekty participativního rozpočtu, které nominuje veřejnost.

Veřejnost čeká na informaci, kdy se uskuteční, resp. jak dlouho bude trvat a jaká budou omezující opatření při opravě lávky na návodní straně Jordánu. Co lze v tuto chvíli sdělit?

Lávku podél vozovky, kde jezdí auta, podpírá asi 40 betonových sloupů, které několik let degradují. Obnažuje se ocelová výztuž. Situací jsme se zabývali minulé volební období. Odbor investic nechal sloupy posoudit specializovaným Kloknerovým ústavem při ČVUT, renomovanými statiky. Přijali jsme opatření, jak sloupy sanovat, jak je podepřít. Jedná se o dopravně i pohledově exponované místo, ve směru od nádraží jedno z nejfotografovanějších panoramat Tábora. Do stavby mluví i památkáři, je v zájmu investora, města Tábor, aby nová konstrukce vypadala úhledně. Současné sloupy jsou založeny v méně stabilním podmáčeném podloží blízko vody. Nové sloupy musejí být speciálně ukotveny, aby si nová konstrukce nesedala. Projekt je spočten na 80 až 90 milionů korun. Lávka je na místě okolo sta let. Táboráci jsou po generace zvyklí, že se tudy chodí. Jsme přesvědčeni, že tam lávka musí zůstat, ale v podobě trvanlivé konstrukce, kvalitně provedené, dostatečně široké. Jsou dvě možnosti, buď se do stavby pustit a investovat 90 milionů korun, nebo ji o dva tři roky odložit a na stavbu si ušetřit a zatím ji provizorně podpírat. Anebo taky samozřejmě existuje možnost tam lávku vůbec nemít. Nejpravděpodobnější je, že se v roce 2023 lávka vymění a udělá se konstrukce nová.

To bude ale znamenat dlouhodobou uzavírku silnice, že?

Není to jednoduchá situace. Jordánská hráz tvoří úzké hrdlo a stavba by přinesla omezení dopravy. Podobně jsme museli dopravu řešit při stavebních úpravách Budějovické ulice. V roce 2022 si občané vydechli. Jsme rádi, že auta jezdí plynule. Pak ale přichází klasická situace koordinace záměrů více dopravních investorů v území. Jihočeský kraj vlastní na hrázi most, který překonává úzkou průrvu, kudy Jordán vytéká na povrchu k vodopádu. Kraj má na opravu peníze už delší dobu, ale my jsme ho vždy žádali, aby posečkal, až opravíme Budějovickou ulici. Teď můžeme zkoordinovat krajskou investici s naší opravou lávky, sloučit vše do jedné investice zhruba od dubna do října, kdy se dá pracovat v mokrých procesech s betony a asfalty. Hráz bychom museli uzavřít. Umožnili bychom průjezd autobusům MHD a vozidlům integrovaného záchranného systému. Řidiči osobních aut a zásobování by museli na objízdné trasy, které se připravují. Pěší by chodili a cyklisté jezdili po stávající trase na vzdušné straně hráze směrem k sádkám. Čekáme na finální dohody s Jihočeským krajem. Chceme vše posoudit do detailu, aby nás nic nepřekvapilo. Když to půjde dobře, tak v lednu by padlo rozhodnutí. Začali bychom hledat zhotovitele, aby koncem března mohl začít.

Od ledna 2023 město Tábor upravilo po 10 letech tarify jízdného v MHD. Ekonomické provozní ztráty stoupají. Proč tuto ztrátu nemůže město zaplatit samo bez finanční pomoci cestujících?

V zákonu o obcích je uvedeno, že jsme povinni postupovat s péčí řádného hospodáře. Minulá rada města i ta současná je názoru, že město nemůže platit všechno kompletně, např. služby za svoz odpadu nebo veřejnou dopravu, která obsluhuje celou táborskou aglomeraci, což představuje padesát tisíc obyvatel. MHD v Táboře je rozvětvená, hustě protkaná, má vysokou úroveň ve srovnání s podobnými sídly. Nepřijde nám rozumné rozsah MHD omezovat. Náklady a provozní ztráty přitom ale dramaticky rostou. Minulé roky jsme na MHD dopláceli v řádech statisíců korun, pak to byly miliony korun, v roce 2021 už ztráta dosáhla 6 milionů, v roce 2022 skočila na 12 a další rok to má být už 24 milionů korun. Tahle to kypí. Myslíme si, že přišel čas udělat krok k přijatelné spoluúčasti cestujících na rostoucí ztrátě. Tento krok jsme nevymýšleli na koleně, ale přes léto jsme zadali odborné posudky a srovnávací analýzy s podobně velkými městy. Současné tarify se nám zdály navíc nepřehledné, bylo jich velké množství. V rámci úpravy jsme vytvořili pouze tři základní tarify: za 16, 20 a 24 korun. Porovnali jsme si, že v ČR v průměru cestující za dobu 20 minut strávených v MHD zaplatí částku odpovídající 20 korunám. Nejde o žádné drama. Navýšení tarifů se projeví hlavně u jednotlivých časových jízdenek, např. 24korunová jízdenka stála v podobném časovém rozsahu před úpravou 16 korun. Měsíční či roční síťové jízdenky zdražení tolik nepocítí. U ročního kuponu je to téměř neznatelné. Úpravy tarifů nám pomohou odhadovanou částkou 11 až 13 milionů korun. O narůstající ztrátu se takto podělíme s cestujícími.

Táborský Bytes zveřejnil cenu tepla pro rok 2023. Zdraží, ale jen mírně, asi o 7 procent. S cenou „na radiátoru“ 756 korun za GJ Tábor nepatří k nejdražším městům. Čím je to dáno, jaké jsou příčiny tohoto pozitiva?

Centrální zásobování teplem (CZT) bylo v minulosti jistou dobu ohroženo. Společenství vlastníků bytových jednotek si pořizovala tepelná čerpadla a od CZT se odpojovala. V Táboře bylo tepelné hospodářství celkem zapeklité. Lidé si pamatují Teplárnu Tábor, která byla vybavena naddimenzovaným kotlem se zbytečně vysokou kapacitou, který nebyl příliš účinný, měl velké ztráty. V teplárně navíc vládly nepřehledné vlastnické vazby, minorita patřila městu, majorita zahraničnímu majiteli. Už v letech 2014 až 2018 se naši předchůdci zaobírali majetkovou restrukturalizací. Trubky, které vedou v zemi a distribuují teplo, patřily v různých oblastech města vždy někomu jinému. To se podařilo sloučit na principu, že jeden vlastník bude obhospodařovat zdroj tepla a primární rozvody, sekundární rozvody mají patřit veřejné správě, to znamená městu či městské společnosti, aby vše bylo přehlednější. K tomu po mnoha letech jednání s novým majitelem Teplárny Tábor, společnosti C-Energy Planá, a po tvrdé práci došlo. Následovaly náročné práce na konverzi parovodů, o kterých jsem už hovořil. Teď je před námi otázka úpravy zdroje a spalování, to znamená, zda v Plané nad Lužnicí vznikne tzv. ZEVO neboli zařízení pro energetické využití odpadů. Všechno, co jsem popsal, má pozitivní vliv na stabilizaci táborské ceny tepla pro koncového spotřebitele.

Město si nechalo v roce 2022 zpracovat strategii vzdělávání od společnosti EDUin. Co jasného, hmatatelného se v roce 2023 v táborských základních školách změní?

Věřím, že ano. Je to velmi cenný dokument. Nová paní místostarostka Lenka Horejsková, která má na starost školství, se s ním detailně seznámí, protože ona bude hybatelem změn za vedení města. Dokument obsahuje řadu tzv. karet aktivit, kde můžeme začít. Strategie např. ukazuje, jak můžeme lépe a adresněji pečovat o stav školních budov, jak být ředitelům více oporou při správě majetku, aby nebyli jakýmisi údržbáři, ale mohli se více věnovat pedagogům a procesu vzdělávání. Jde také o poskytnutí určitého mentorství pro ředitele a ředitelky, které jsou klíčovými osobami vzdělávacího systému. Uvažujeme o najmutí respektované, externí osobnosti, která by byla ředitelům k dispozici jako uznávaný odborník. Může sloužit jako opora ve školách třeba v celé aglomeraci. Zcela konkrétní je snaha o zkvalitnění vaření ve školních jídelnách, což je ale těžké uchopit, protože každý má jiné chutě, jiný vkus. Na jedné straně jsou představy rodičů a žáků, na druhé straně musí kuchařky či autoři jídelníčků dodržovat spotřební koš. Dokument skýtá velkou šanci do budoucna něco změnit, ne to postavit na hlavu, ale zkvalitnit úroveň školství ve městě.

Ve městě se mluví o záměru postavit sportovcům druhou ledovou plochu vedle zimního stadionu. Nakolik je tento projekt uskutečnitelný?

První odhady nákladů na tuto stavbu byly 60 milionů korun, ale ceny mezitím vzrostly. Snažíme se vnímat tlak nebo spíše poptávku sportující veřejnosti, hobby hokejistů, veřejného bruslení po kvalitním ledu. Nejsou to jen profesionální hokejové oddíly. Postavit druhý stadion je sci-fi, proto záměru říkáme druhá ledová plocha. Táborský zimní stadion je ikonická stavba, která v roce 2023 oslaví 50 let od otevření. A v roce 2024 bude táborský hokejový klub slavit sto let existence. „Zimák“, to je relativně letitá budova, ale architektonicky povedená, opečovávaná městem a správcovskou firmou TZMT. Jenže se všichni zájemci na tamní ledovou plochou časově nevejdou. Když jsme se před pár lety začali zabývat zástavbou bývalých kasáren Jana Žižky a novou obytnou čtvrtí Dvorce, která je hned v sousedství stadionu, napadlo nás, že by druhá ledová plocha mohla stát na hranici bývalého kasárenského pozemku. I s architekty, kteří projektují bývalá kasárna, jsme se snažili najít správnou polohu. Zimní stadion a druhá ledová plocha by měly jedno chladicí zařízení, společné technické zázemí. Jednalo by se o jednoduše zastřešenou stavbu s nezbytným zázemím, jako jsou šatny. Novou myšlenkou je mít tam také ubytování, které tuto investici dramaticky neprodraží, ale posléze pomůže provozu, protože generuje příjmy pro provozovatele. Nová rada města pokračuje ve vůli předchozí rady, že budeme druhou plochu projektovat. Nejdříve z hlediska územního rozhodnutí, aby vše bylo řádně umístěno ve vztahu k budoucí čtvrti Dvorce. Teď se dostáváme k zadání projektové dokumentace pro stavební povolení. Musíme zjistit, jaká by byla provozní čísla. To je před námi. V lednu jednatel TZMT předloží provozní tabulky, abychom si byli jisti, že hala nebude generovat několikamilionovou ztrátu ročně, ale bude plus minus na nule. Poslední slovo bude mít koncem ledna zastupitelstvo, které má v kompetenci uvolnit peníze na projektovou dokumentace ve výši přibližně 1,2 milionu korun. Pak bude následovat otázka, kde najít zhruba 100 milionů korun na stavbu. Chceme si pomoci dotacemi, a to krajskými z Krajského investičního fondu a z Národní sportovní agentury. Díl městských peněz v této investici by nebyl dominantní.

Fotbalový klub FC Silon Táborsko má zájem, aby město převzalo do svého majetku stadion v Kvapilově ulici. Stane se tak v roce 2023?

Předpokládat se to dá, i když ještě neznáme přesné výstupy pracovní skupiny, která vznikla už v minulém období a její práci přerušovaly události jako covidová pandemie. S novým vedením fotbalového klubu jsme činnost skupiny znovu oživili. Jde o to, aby si obě strany řekly, co to znamená, když město stadion Kvapilova převezme do svého majetku. Na bedrech města pak bude asi přes milion korun ročně provozních peněz na údržbu a chod stadionu. Také se musí vyladit, jak to bude s reklamou, kterou může klub prodávat obchodním partnerům, ale už se bude jednat o městské plochy. Teprve pak by to dostalo na stůl městské zastupitelstvo. V jeho pravomoci je o tom rozhodnout. Pokud se činnost pracovní skupiny uzavře v prvních měsících roku 2023, tak v půlce roku může být stadion převeden, ale to jsou jen odhady.

Město je majitelem dvou významných objektů spojených s odkazem vynálezce Křižíka: elektrárny Na Bydžově a trafostanice v Dobrovského ulici. Budou už oba objekty sloužit veřejnosti?

Trafostanice nedaleko Jordánu představuje menší objekt a jsme tam před přidělením významné dotace. Když se potvrdí, budeme moci okamžitě stavbu doprojektovat do prováděcí dokumentace a zahájit v roce 2023 realizaci. Jsem rád, že po letech putování po městě zde najde svou stálou expozici Muzeum fotografie Šechtl a Voseček. Podle projektu tu dále vzniknou menší prostory pro přednášky, výstavy, schůzky seniorů, hudební zkušebny. Mělo by to být kreativní kulturní centrum. Přestavba je plánována zhruba za 50 milionů korun, z toho 40 milionů korun by mohla pokrýt dotace. Křižíkova elektrárna u Lužnice je objemem rozsáhlejší, je to také průmyslová stavba. Její adaptace bude potřebovat více peněz. Město už do záchrany tohoto objektu vložilo 16 milionů korun. U Křižíkovy elektrárny jsme teprve ve fázi první studie. V pracovní skupině jsme se snažili pečlivě domluvit, co by mělo být její náplní. Když se podívám na výstupy z tzv. koncepčních studií, tak nám ukázaly tři varianty, které jsme veřejnost představili v červnu 2022 přímo v elektrárně. Oslovili jsme několik architektonických studií, která mají zkušenost s konverzí průmyslových staveb. Na radě města jsme vybrali jeden návrh, jedná se o studii humpoleckého ateliéru OK PLAN ARCHITECTS. Ten má za úkol zpracovat podrobnější architektonickou studii objektu. To se teď začíná tvořit.

Máme čerstvé informace, které se týkají chystané oslavy 120. výročí tratě Tábor – Bechyně v roce 2023. V Bechyni se konalo velké jednání řady partnerů. První jízda na této trati se odehrála první letní den roku 1903. Pokusíme se po 120 letech o rekonstrukci, bude úvodní ceremoniál na táborském vlakovém nádraží. Doprovodné akce s výstavami fotografií by se mohly uskutečnit právě v Křižíkově elektrárně. U této příležitosti bychom mohli ukázat výsledek podrobnější studie humpoleckého ateliéru. Ani u této stavby se neobejdeme bez dotačních peněz. Chceme být studií a následným projektem připraveni o takovou dotaci žádat a pak projekt realizovat. To se však určitě nepovede v roce 2023. Důležitá je náplň stavby. Základem bude připomínka odkazu Františka Křižíka. Znovu si uvědomujeme, že to byl světový vynálezce, přesněji řečeno významný inovátor. Obloukovou lampu vylepšil v tom smyslu, že umožnil její široké využití. Lampa byla výkonnější než Edisonova žárovka. Podobných projektů má po republice mnoho. Odkaz Křižíka v táborské elektrárně nebude představovat žádné suchopárné muzeum, ale spíše moderní expozici přístupnou školám i veřejnosti. Uprostřed by byl víceúčelový prostor na koncerty či výstavy, třetí funkci by tvořil drobný gastroprovoz propojený do venkovního prostoru. Okolo elektrárny vede cyklostezka i pěší stezka, nad řekou se klene most, podél něhož se možná podaří vybudovat lávku pro pěší. Na Lužnici vede vodácká trasa. Místo má obrovský potenciál volnočasových aktivit. Nechceme, aby tu vznikla uzavřená budova, kam se občas pustí školní zájezd, chceme, aby objekt žil i venku.

Máte za sebou složité volební období, do kterého zasáhly covidová pandemie a ukrajinská krize. Jak moc vás osobně tyto události ovlivnily, co vám ukázaly?

V roce 2018 jsem přišel na radnici jako nováček s předsevzetím neudělat svému hnutí Tábor 2020 ostudu, vyvarovat se špatných rozhodnutí. Mým krédem bylo práci dělat poctivě, dbát na odborná stanoviska. Práce starosty představuje široký záběr, kde se mísí řada oborů. K tomu, aby to člověk zvládl, používá svou vlastní erudici, energetickou základnu od přírody, určitou míru talentu, hodně vášně a zápřahu. Když do volebního období vpadne něco nečekaného, tak to člověka může nalomit, ale nikdy ne zlomit. Vždy jsem se snažil zachovat klid, napřít energii tam, kam jsem měl. Myslím si, že jsme zvládli vybalancovat především covidovou krizi. Pak přišla rána s ukrajinskou válkou, opět zasedaly krizové štáby. Bylo to hodně skličující. Přece jen válka je něco jiného než virus. Přiznám se, že mi chvílemi docházela šťáva, organismus se chvílemi obrací do negace a do obranného módu, jedete v linii, abyste vykryl hlavně pracovní věci. Pak si uvědomíte, že svět není postaven jen na pracovních výkonech, ambicích, kariérních postupech, ale že jsou důležité další sociální vazby: rodina, přátelé, koníčky. Je zdravé to správně namíchat. To je obecně známá pravda. Jen si ji člověk více uvědomí, když ho potkají nenadálé krize.

Vstoupil jste do druhého volebního období. Může být jiné, když jste zkušenější?

Hodně záleží na týmu, který máte kolem sebe. Jsem vděčný, že se nám znovu podařilo utvořit velmi zajímavou radu města. Vypadá to na dělný, férový tým. To je základ. S osmi kolegy strávím v intenzivních pracovních vztazích čtyři roky. Na úřadu se nejprve učíte správně všechny procesy, abyste věděl, co se kde schvaluje, co počká, co naopak spěchá. V tom se najít, aby vše bylo efektivní, nějakou dobu trvá. Teď mám přání, aby se nám vyhnuly nenadálé krize, ale od toho vlastně samosprávy a státní správy jsou, aby uměly lidem v takových situacích pomoci. Přál bych si, abychom se hlavně mohli zabývat prospěšnými věcmi pro město, které život přináší, ale nevyvolávají je nemoci či války.

Stojíme na prahu roku 2023. Co obyvatelům Tábora popřejete?

Přijde mi, že nejdůležitější je, když má člověk s kým komunikovat. Když je mu nejhůře, tak ví, že zavolá partnerovi, babičce, kamarádovi, spolužákům ze školy. Každý z nás je na někoho navázán a je důležité, abychom o sobě navzájem věděli. Krizové období spojené s pandemií často tyto vazby zpřetrhalo, lidé se nemohli fyzicky vidět, občas si zavolali, ale mnohdy o sobě řadu měsíců moc nevěděli. Přeji všem, aby si udržovali a pěstovali pouta s lidmi, se kterými je jim dobře. Aby mezilidské nitky byly stále prokrvené, aby každý věděl, kde může najít svou spřízněnou duši.

Zdroj: Město Tábor - Luboš Dvořák, koordinátor komunikace s veřejností a médii.