SEDLČANY: Kostel sv. Martina

17. listopadu 2021

SEDLČANY: Kostel sv. Martina

Jádrem areálu je jednolodní orientovaná stavba s polygonálním odsazeným kněžištěm a úzkou věží mimo osu průčelí. Raně románská stavba byla v 80. letech 14. st. rozšířena a v renesanci a baroku upravena. V 19. st. se na úpravách podílel Bernhard Grueber.

Areál děkanského kostela se rozkládá na nízké vyvýšenině uprostřed trojúhelného svažitého Komenského náměstí naproti budově děkanství. Chrámové návrší přibližně oválného půdorysu, zaujímající podstatnou část prostranství malého náměstí, vystupuje proti úrovni jeho terénu výrazně jen na severní a východní straně krátkým strmým srázem, na J a Z je výškový rozdíl nevelký. Původně opevněný kostel býval dříve obklopen malým hřbitovem, ohrazeným vysokou hradební zdí s podsebitím, baštami, branou s padacím mostem (dnešní zvonice) a příkopem. Ohradní zeď se dosud v reliktech dochovala. V linii této zdi sz. od kostela stojí samostatná hranolová zvonice, někdejší brána hrazené výšinné polohy. K areálu náleží kamenný kříž, stojící jižně od kostela mimo jeho ohrazení.

Kostel sv. Martina kolem roku 1890

Nadprůměrně kvalitní architektura složitého stavebního vývoje. Z původního gotického kostela, nepochybně ovlivněného dílem zvíkovsko - písecké huti, se zachovala věž s ještě románskými sdruženými okny a obvodové zdivo lodi s podklenutou záp. tribunou. Po r. 1375 byl starý presbytář neznámé formy nahrazen prostornějším obdélným chórem, zaklenutým ve vých. travé obkročným klenebním vzorcem s třemi žebrovými trojpaprsky. Přestavba, provedená rožmberskou stavební hutí, úzce souvisí s početnou skupinou jihočeských chrámů sklonku 14. století.

Zdroj: Národní památkový ústav.