PRAHA: Velryba je zpět!
2. září 2021
PRAHA: Velryba je zpět!
Národní muzeum otevírá stálou expozici Zázraky evoluce a spouští novou propagační kampaň.
Muzejní komplex Národního muzea, Václavské náměstí 68, Praha 1.
Kostra plejtváka myšoka je od pátku 3. září 2021 po náročném restaurování opět přístupná návštěvníkům Národního muzea společně s 1500 unikátními předměty ve zcela nové expozici Zázraky evoluce. Na ploše 2000 m² v celkem 6 sálech se pro veřejnost otevírá jedna z nejmodernějších přírodovědeckých expozic v Evropě.
Novou expozici s názvem Zázraky evoluce připravovali pracovníci Národního muzea dlouhých pět let za spolupráce s odborníky, preparátory, umělci a IT specialisty z celé Evropy, aby mohla nyní návštěvníkům Národního muzea nabídnout pohled světové úrovně. Expozice vypráví poutavé příběhy evoluce a představuje svět zvířat tak, jak ho z muzeí běžně neznáte – bez polic a regálů. Nad hlavou vám budou doslova létat ptáci či proplouvat ryby. Uvidíte zvířata v jejich přirozeném prostředí a pohybu. Jedinečné a vzácné exponáty doplňují zbrusu nové modely zvířat včetně žraloka bílého, plejtváka malého nebo největšího modelu krakatice obrovské na světě, který má na délku 17 metrů.
„Před 129 lety v létě roku 1892 byla do novostavby Národního muzea z Českého průmyslového muzea v domě u Halánků převezena kostra velryby – plejtváka myšoka. Od toho momentu se začala psát historie přírodovědeckých expozic muzea a velryba se stala jedním z nejznámějších exponátů a také symbolem naší instituce. Souběžně s generální rekonstrukcí budovy Národního muzea prošla i velryba náročným restaurováním a opět se stává ústředním exponátem zcela nové přírodovědecké expozice „Zázraky evoluce“. Jsem moc rád, že ji opravenou a moderním způsobem vystavenou budou moci obdivovat další generace návštěvníků, stejně jako naši rodiče a prarodiče předchozích téměř 130 let a bude jim dělat stejnou radost,“ říká generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.
Pod názvem Zázraky evoluce ukazuje expozice v šesti sálech s názvy Vykročení všemi směry; Voda, náš živel; Z vody na souš; Dobytí vzduchu; Ovládnutí světa a Planeta zvířat návštěvníkům bohatství druhů, které vznikaly jako výsledek různých evolučních cest. Představuje několik zásadních vývojových kroků, které živočichové vykonali na cestě k obsazení a ovládnutí téměř všech koutů naší planety. Seznamuje veřejnost s výsledkem dlouhého evolučního procesu a vysvětluje, jak se zajímavé a často opravdu rozdílné organismy přizpůsobovaly rozličným podmínkám na Zemi. Díky tomu návštěvníci nahlédnou do světa bezobratlých živočichů, ryb, obojživelníků, plazů, ptáků a v neposlední řadě i savců. Projdou si živočišnou říši od nejmenšího exponátu kleštíka včelího s rozměry pod 1 mm až po ten největší, kterým je oblíbený plejtvák myšok dlouhý 22,5 metru.
Kostra plejtváka myšoka - Národní muzeum
V této nové expozici samozřejmě nechybí ani moderní multimediální technologie. Hned v úvodním sále se díky videomappingu seznámí s expozicí jako takovou a prostřednictvím „obživlých“ obrazů uvidí živočichy, se kterými se pak později sami setkají. Světelné a zvukové prvky v jednotlivých sálech pak dodávají prostoru neopakovatelnou atmosféru, která návštěvníky vtáhne do fascinujícího světa zvířat.
Součástí expozice jsou i interaktivní prvky, které bezpochyby zaujmou děti i dospělé. Například díky dřevěným destičkám s barevnými komiksově laděnými zvířecími postavičkami se návštěvníci zábavnou formou dozvědí i málo známé informace o jednotlivých zvířecích druzích. Chybět samozřejmě nemohou ani předměty, na které si mohou příchozí sami sáhnout. Díky tomu se třeba podívají přímo do tlamy zvětšené hlavy zmije, zkusí si, jakou sílu je potřeba vynaložit k zavření otevřené obří mušle nebo budou navádět mnohonožku úzkými podzemními chodbičkami.
„Bejvávalo skutečně dobře?“ ptá se Národní muzeum v nové reklamě
Národní muzeum během letošního léta otevřelo v Muzejním komplexu dvě stálé expozice Dějiny 20. století a Zázraky evoluce. Na následující týdny pak připravuje otevření dalších dvou stálých expozic s názvy Dějiny a Příroda. Dohromady se jedná o téměř 10.000 m2 výstavní plochy a Národní muzeum přichází s reklamní kampaní „Bejvávalo dobře?“, která zve k návštěvě těchto nových expozic a nabádá k zamyšlení nad tím, zda historii vnímáme vždy z objektivního úhlu pohledu. Přesvědčit se o tom, zda v minulosti skutečně „bejvávalo dobře“ mohou příchozí právě v Národním muzeu.
Hlavním motivem reklamního spotu je lidová písnička „Bejvávalo dobře“, na jejímž pozadí se odehrávají dramatické historické okamžiky. Čerstvě oddaní novomanželé se k sobě choulí v krytu během válečného náletu. Starší muž podstupuje drastický středověký zubařský zákrok. V uranových dolech dřou pod dohledem dozorců se samopaly političtí vězni, objevují se vyhynulí živočichové, které dnes můžeme vidět pouze v muzeu. „Opravdu bejvávalo dobře?“ zazní v závěru reklamního spotu. V nových expozicích Národního muzea uvidíte, jak skutečně bývávalo.
Národní muzeum touto kampaní současně reflektuje nynější situaci, kdy se naše společnost setkává s množstvím omezení. Lidé si tak mohou uvědomit, že v minulosti museli překonávat daleko větší životní překážky, a návštěvou nových expozic Národního muzea se na vlastní oči přesvědčit, že ne vždy „Bejvávalo dobře“.
„Národní muzeum se všechny své reklamní kampaně snaží dělat poutavou a neotřelou formou. Jinak tomu není ani v případě kampaně na nové stálé expozice muzea. Naším cílem je nejen zaujmout, ale též reagovat na aktuální situaci v naší republice i celém světě a ukázat, že muzea nejsou jen o minulosti, ale vyjadřují se i k aktuálním tématům a umí nastavovat zrcadlo současnosti,“ poznamenává generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.
Spot vytvořil v reklamní agentuře Espresoo kreativní tým ve složení Eda Kauba, Pavel Friš a Vilém Kabzan. Národní muzeum navazuje tímto spotem na svůj dřívější významný úspěch na reklamním festivalu v Cannes, kde získalo prestižní ocenění Cannes Lion za spot nazvaný „Mnichovská dohoda", jehož autorem byl rovněž Eda Kauba. Filmový spot „Bejvávalo dobře?“ natočilo režisérské duo Wolfberg v produkci Creative Embassy.
Video návštěvníci uvidí v televizi, on-line médiích či na svých sociálních sítích. S vizuálem se setkají i při svých procházkách ulicemi měst či brouzdání po internetu. Audio verzi jistě zaslechnou v rozhlase nebo na Spotify.
Zdroj: Národní muzeum.