Požár Národního divadla

Požár Národního divadla v Praze nastal 12. srpna 1881, dva měsíce po jeho slavnostním otevření, během dokončovacích prací. Požár zničil měděnou kupoli, hlediště, oponu od Františka Ženíška i jeviště divadla. Podle oficiálních závěrů tehdejšího vyšetřování oheň způsobila neopatrnost klempířů provádějících dokončovací práce na stavbě budovy, pozdější pokusy však tuto verzi zpochybňují.

Podle oficiální verze požár vznikl tím, že klempíři, kteří na střeše pracovali na instalaci hromosvodu, prý dostatečně neuhasili dřevěné uhlí v kamínkách, na kterých rozehřívali páječky, jimiž spojovali plechy na střeše. Podle výsledků tehdejšího vyšetřování uhlíky kolem půl páté odpoledne vysypali do žlabu a zalili vodou, od uhlíků se rozžhavil měděný okap a od něj chytilo dřevěné bednění střechy. Kolem páté odpoledne začalo pršet a okapovým žlabem, v němž měly zůstat žhavé uhlíky, musela téct voda.

Oheň zpozoroval hasič při obchůzce divadlem a včas sepnul hlásič v budově. Shodou okolností ve stejný okamžik nahlásil požár i strážník z nedaleké Poštovské ulice. Tudíž v hasičské centrále zaznamenali místo kódu ND v Morseově abecedě jen čáru a nepoznali, kde hoří. Zhruba po půlhodině opakované hlášení pak přišlo pozdě.

Požár Národního divadla

Mezi prvními, kdo hasili oheň na střeše, byl i sochař Bohuslav Schnirch. Vzhledem k tomu, že bylo současně spuštěno kropicí zařízení nad jevištěm a otevřeny všechny hydranty v budově, poklesl tlak vody a po několika minutách přestala téct. Divadlo zásobovala vodárna na Karlově, kde den před tím prasklo přívodní potrubí a v nádrži značně klesla hladina vody.

Šíření ohně podporoval tehdy i silný vítr. Vzplanul také zbytkový plyn v potrubí.

Železnou oponu se nakonec podařilo spustit jen částečně a když už byl oheň i v hledišti. Poté se zřítil strop s lustrem.

K ohni nejprve dorazilo 12 hasičů s jednou stříkačkou a jednou voznicí, teprve pak přijely posily, ovšem bez výsuvných žebříků a podobné techniky.

Hasičům se podařilo uchránit před ohněm okolní budovy, a to i sousedící Prozatímní divadlo. Oheň zcela zničil střechu divadla, hlediště i jeviště včetně dekorací k chystané premiéře opery Libuše. Zachoval se vestibul, foyer, lodžie a řada místností jako archiv, šatna a divadelní kancelář. Hasiči zachránili i mnoho uměleckých děl.