Hledat

Fotogalerie

Nejnovější fotka

fotogalerie

Menu




Zničen Zbraslavský klášter - 10. srpna 1420

Na jaře 1420 se na Zbraslavi usídlil král Zikmund se svými vojáky a poté se jal obléhat Prahu. 10. srpna 1420 vnikly do kláštera houfy husitů a pražanů vedených knězem Václavem Korandou.

„ Táboři s pražany, vedeni Korandou a ostatními některými kněžími, nepřátelsky napadli Zbraslav, kterou nikdo nehájil, a pobravše majetek a zapálivše klášter, vrátili se s hojností obilí jásavě zpívajíce, přičemž kněží se svými zbrojnoši a některými laiky nesli v kápích kusy rozbitých obrazů a tabulí... “ — Vavřinec z Březové

Dle svědectví dobových kronik dav opilý klášterním pivem a vínem zneuctil královské pohřebiště a manipuloval s pozůstatky. Tělo Václava IV. bylo údajně vytaženo z rakve, ověnčeno senem a napájeno pivním mokem. Klášter byl vydrancován a Síň královská podlehla plamenům. Co nestrávil oheň, to si drancující odnesli. Prozíraví cisterciáci sice roku 1419 ukryli klášterní cennosti a knihy na Karlštejně, ale Zikmund Lucemburský a částečně také hradní purkrabí cenné věci zabavil a prodal. 28. dubna 1429 byl klášter zřejmě znovu poškozen bitvou.

Epitaf - Václav III. a Václav II. s ruinami Zbraslavského kláštera v pozadí - rytina ze 17. století

Mniši se ve čtyřicátých letech 15. století na Zbraslav vrátili, postavili si nové budovy a pokusili se opatství obnovit. Klášterní majetek však byl rozchvácen a některé klášterní zboží již mělo nové majitele. Roku 1445 zastavili nějaké polnosti, aby „klášter náš... válkami zkažen, zbořen i vypálen… mohl být poznenáhlu opraven“. I přes svou devastaci udělaly roku 1451 poničené budovy velký dojem na budoucího papeže Pia II., kterého zaujaly desky s citáty ze Starého a Nového zákona umístěné v křížové chodbě. Byly psány tak, že se písmena se vzdáleností od země zvětšovala, a byl tak brán ohled na případného čtenáře. V době jagellonské zřejmě došlo ke stavebním úpravám, ale jedinými svědectvími o vzhledu konventu v době následující je veduta z 16. století namalovaná na pozadí epitafu Václava II. a Václava III., její o sto let mladší varianta a kolorovaná kresba Pohledové mapy Prahy skotského sochaře Daniela Altmana z Edinburgu.

Třicetiletá válka způsobila klášteru další těžké škody. V letech 1611 a 1612 byl opakovaně vydrancován a roku 1618 získal větší část jeho majetku Jindřich Matyáš Thurn. Roku 1639 zde opět šlehaly plameny vinou velitele švédského vojska a císařská armáda o šest let později devastaci klášterního areálu téměř dokončila.

Zdroj: Wikipedie.

Webové stránky zdarma od BANAN.CZ | přihlásit se | registrace | mapa stránek | diskuzní fórum