Kamenný most v Písku 1910

Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Píseckém, napsal Josef Soukup. Praha 1910.

Most přes Otavu je starší mostu pražského a roudnického; dle zpráv o povodni z r. 1432 mluví se o pražském jako novém a o píseckém jako starém. Jistě je to dílo XIII. stol. a snad vznikl již za Václava I. s hradem. Dle pověsti byl most za sucha stavěn (některé pilíře jsou mělce přímo do skály založeny a jich lůžko pro základ dlátem a kladivem ve skále upraveno, jak se při opravách mostu v novější době shledalo). Řeka Otava měla prý běh svůj za hřbitovním kostelem sv. Trojice a když most již stál, teprve byla svedena do nového řečiště.

Most trpěl častými povodněmi. Tak r. 1432 voda smetla zábradlí, jiné velké vody byly r. 1445, 1501, 1537; r. 1544 opravován most značně porouchaný (z té doby asi zábradlí, o čemž svědčí současný nápis), r. 1551, 1569, 1582, 1626 a 1655 (tehdy vzala voda i valchu s mlýnem a jez).

V letech 1687-8 zhotovili Pavel Hánck, truhlář, a Jakub Havel, sochař, dřevěný krucifix na most za 7 zl. R. 1707 kameník Jan Bauer z Horažďovic položil novou dlažbu na mostě a zábradlí za 335 zl. (nápis na zábradlí). R. 1717 velká voda poškodila trochu most a 1740 třenice ledová. R. 1754 usneseno nahraditi sešlý již dřevěný krucifix novým; korpus ulil písecký cínař Václav Hanzl a sochy žulové vytesal r. 1757 Jan Hammer z Čimelic: s úpravou a nátěrem (štafír byl z Prahy) stála tato Kalvarie 214 zl. 18. kr. 3¾ d. Také dlažba opravena. Socha Jana Nepom. v tu dobu již stála na mostě. R. 1767 byl most nejvíce poškozen. Při hrozné povodni podtržen pobřežní pilíř i oblouk při Pražském předměstí, který spadlá věž (i s hlásným) prorazila. Potom ledy rozbily první dva a pátý a šestý pilíř a klenby poškodily. Opravu prováděli zemský hydraulik Matěj Vyšín a pražský stavitel Jan Wirch (plán zachován v obec. archivu) nákladem 4500 zl. (a 117 zl. kameníkovi). Práce skončeny do r. 1770 a tehdy věnoval Jan Fil. Běšín z Běšin, král. podkomoří († 1780) a bývalý krajský hejtman v Písku, dvě sochy na most (sv. Anny a Antonína Pad.); k soše sv. Antonína zhotovil pak r. 1776 kameník Štěrba za 38 zl. podstavec nákl. obce. R. 1789 byl opravován most opět po povodni. R. 1825 z komunikačních důvodů zbořena druhá věž mostecká, na pravém břehu. V protokole o zboření (z r. 1822) popisuje se věž jako nízká stavba (as 3 m zdiva nad branou polokruhem sklenutou) z kvádrů, beze střechy a puklá v klenbě. R. 1860 most opět obnoven. R. 1890 obstál most v hrozné povodni vítězně.

Most nesleduje přímou dráhu, nýbrž jest slabě próti vodě vypjat, aby nárazům velkých vod a ledových ker snáze mohl vzdorovati. Má celkem délky III m, od pobřežního pilíře jednoho ke druhému 91-5 m, jízdní dráha měří 4·5 m šířky, ale k Pražskému předměstí se rozšiřuje. Jest ze žuly stavěn o sedmi obloucích, z nichž šest má klenbu polokruhovou, původní, a jen poslední oblouk k levému břehu (po povodni r. 1767 znovu postavený) segmentovou. Oblouky spočívají na mohutných, ochranných pilířích 4·25 m silných, které jsou proti vodě zahroceny, třetí, čtvrtý a pátý pro umístění soch jsou vyzdviženy v barokní době až ku zábradlí. Pilíře jsou nahoře na koso jehlancovitě kryty, po vodě však jsou zaokrouhleny, kuželovitě kryty a vrchol jich zakončen gotickou kytkou tvaru velmi ranního, pupenovitého a kulovitě osmibokého; krček kytky opíná prstenec. Líce zdí prsních, rovněž ze žulových kvádrů stavěné, jsou hladké, jen nad oblouky ční s obou stran novější kamenná koryta pro odpad vody z jízdní dráhy. Zábradlí, s lící zdí splývající, jsou rovněž ze žulových kvádrů.

Kvádry na pilířích, na klenbách i na prsení mají kamenické značky, které jsou téže podoby jako zvíkovské. Na zábradlí blíže sochy sv. Antonína nápis: RESTAVRATVM 1554, na jiném letopočet 1569. Směrem z města po levé straně nad pátým obloukem na zábradlí vnitřní strany jest mělce vytesaný gotický kříž. Na pilířích u vody v obdélném orámování letopočet 1704 a na jiném 1741.

Na pilířích mostních umístěny jsou sochy:

Na straně proti vodě na třetím pilíři socha sv. Anny samé třetí s dětátkem v levé ruce, pravicí objímající P. Marii, slabé práce. Na podstavci vytesáno: S ANNA ORA PRO NOBIS 1770.

Na čtvrtém pilíři k Pražskému předměstí socha sv. Antonína Paduanského s Ježíškem v jedné a s knihou v druhé ruce. Na plinthu letopočet 1770 a na podstavci v elliptickém rámci znak někdejšího krajského hejtmana Běšína z Běšin, který obě tyto sochy dal zhotoviti.

Po vodě proti sv. Anně stojí sousoší Krista na kříži, Marie, Jana a Maří Magdaleny z r. 1757. Tělo Kristovo, výborně modelované, jest ulito z cínu, sochy jsou tesány ze žuly; na kříži přibit z plechu stříhaný letopočet 1791.

Na následujícím pilíři k levému břehu stojí dobrá socha sv. Jana Nepom. na barokní vyzdívce nad pilířem a na zprohýbaném podstavci s městským znakem v barokním rámci. S obou stran andělé se štíty, na nichž vytesáno: ČAS K MLUWENI, ČAS K MLČENÍ. Andělé i světec umístěni na čtyřbokých podstavcích mezi zábradly, na nichž v bohatých rozvilinách tři kartuše s nápisy:

1. MOST
OBN.
1860

2. SW
JENE
ORODUJ

3. OBNOWENO
1901.

Kolem 1720.

Webové stránky zdarma od BANAN.CZ | přihlásit se | registrace | mapa stránek | diskuzní fórum