Historický přehled města Písek
Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Píseckém, napsal Josef Soukup. Praha 1910.
Písek byl prastarou osadou, založenou na levém břehu Otavy, bezpochyby u nyn. kostela sv. Václava; bylť již ve XIII. století kostel sv. Václava farním. Svědčí tomu i značné záduší jeho. Nový Písek byl již v letech 1230 - 1253 sídlem krajských úřadů, byl též hrazen a do městského hrazení pojat hrad i kostel. Jako město královské vysazen Písek r. 1254 Přemyslem Otakarem II., který se rád zdržoval na hradě píseckém, neboť v něm vydal 10 majestátů v letech 1260-1274. V dobu panování Václava I. klade se založení rychty, která stávala, soudě dle pozoruhodných, dosud zachovaných zbytků v domě řečeném nyní „u Páva" (čís. 38), založení kláštera dominikánského i kamenného mostu přes Otavu.
Písek - pohled na město na výučním listě - konec 18. století
Hrazení dokonáno v letech kolem 1306, kdy zdi městské zvýšeny a cimbuřím opatřeny. R. 1308 dne 13. srpna slíbil Jindřich Korutanský Píseckým, že města jejich nevydá nikomu v zástavu za příchylnost domácího obyvatelstva k panujícímu rodu královskému. Jan Lucemburský obdařil Písek městskými právy a mnohými výsadami a syn jeho Karel IV., který na hradě píseckém též častěji prodléval a purkrabí dosazoval, vydal rovněž Píseckým mnohá privilegia. On také r. 1362 zřídil v Písku obilnici. Za válek husitských přilnul Písek k novému učení. V tu dobu zvyšováno hrazení městské. R. 1419, kdy celé Cechy uznaly Zikmunda za krále, postavil se Písek s Táborem proti němu a stal se tak hlavním sídlem husitským. R. 1426 dne 6. února byl na hradě píseckém konán sjezd rytířů a měst táborských. R. 1452 stáli Písečtí proti Jiřímu z Poděbrad a za přistoupení k mírné straně dostalo se jim r. 1460 majestátu, v němž dřívější privilegia byla potvrzena. Po té době vymalována velká síň ve hradě (r. 1471). R. 1509 byli v zápisném držení hradu Pflugové z Rabštejna.
Písek - pohled na město na výučním listě - 1814
R. 1547 za Ferdinanda I. byla Píseckým veškerá privilegia odňata, avšak po velikých prosbách domohli se Písečtí držení statků a též hradu, který se připomíná již jako pustý. Za Maximiliána II. přešli Písečtí od podobojí k protestantismu a r. 1618 zahájili boj proti císaři. R. 1619 dne 26. srpna sežehnuto celé město hrabětem Buquoyem, který tu zanechal generála Martina Don Huertu. Měšťané však otevřeli Mansfeldovi město a tím přišli stavovští v jeho držení; podrželi je do 30. září 1620, kdy přitáhl Maximilián Bavorský s Buquoyem, města dobyl a vojsku v plen vydal. Při tom bylo veškeré obyvatelstvo až na 13 osob povražděno. R. 1627 zachvátil požár opět celé město. Don Huerta držel město od r. 1637; za něho obnoven též klášter dominikánský a provedeno poslední zvýšení hradeb městských, ač opravy se prováděly až do konce XVIII. stol. Za Karla VI. bylo město pod maršálkem Broglijem útokem vzato; tehdy též zdi opravovány. R. 1691 byli Písečtí uvedeni trvale ve svůj majetek. XVIII. století znamená pro Písek dobu klidu a určitého blahobytu, který se v XIX. stol. ještě zvýšil, takže město vzrostlo rozlohou i počtem obyvatelstva několikanásobně.