Bydlení Aventin
12. listopadu 2022
JIHLAVA: Bydlení Aventin
Nová studie dělá z okolí Aventinu příjemné místo pro bydlení.
Jaké stavby Jihlava potřebuje pro nastavení správného směru svého rozvoje? K čemu jsou dobré „studie do šuplíku“ a jaké lokality má úřad ve svém hledáčku? To se můžete dočíst v sérii rozhovorů o práci Útvaru městského architekta jihlavského magistrátu, která bude vycházet v průběhu podzimu na www.jihlava.cz/jezkovyoci.
Úkolem pracovníků Útvaru městského architekta (dále ÚMA) je zjednodušeně řečeno architektonicky koordinovat všechny plánované stavby v Jihlavě. Komunikují s developery, památkáři i soukromými investory a to ve snaze udržet současné urbanistické trendy a vytvořit město krátkých vzdáleností, kde obyvatelé nemusejí používat ke každé cestě auta a mají vše potřebné blízko svého bydliště. Základem tohoto přístupu je samozřejmě i udržitelnost a adaptace na změny klimatu, kromě toho se preferuje také výstavba uvnitř města, namísto staveb na zelené louce. Jak se tedy mohlo po vzniku útvaru v roce 2019 postavit obchodní centrum Aventin? A co se bude dít s touto odloučenou lokalitou dál? To přibližuje vedoucí ÚMA Aleš Stuchlík.
Jak a kdy vznikl projekt Aventin?
Stavba nákupního centra Aventin byla povolena v roce 2010, takže dávno předtím, než ÚMA vznikl. Celý ten projekt je tedy myšlenkově zastaralý a bohužel z naší strany už nebylo moc možností, jak jej vylepšit. Příprava výstavby trvala investorovi dlouho, během té doby měl sice stále platné stavební povolení, bohužel ale mezitím vypršela platnost plánovací smlouvy, ve které bylo domluveno, že postaví alespoň základní přístupy k nákupnímu centru pro pěší a cyklisty, což však nesplnil.
Jak z této šlamastyky ven?
Investor už s námi naštěstí dobře komunikuje, uzavřeli jsme smlouvu o smlouvě budoucí, ve které se zavazuje, že přístupy postaví, a to už podle nové studie, která definuje budoucí zástavbu kolem Aventinu, a ve které se snažíme tuto lokalitu alespoň trochu zachránit.
FOTO: Aleš Stuchlík je vedoucím Útvaru městského architekta od roku 2020. Vystudoval Fakultu architektury Vysokého učení technického v Brně, poté pracoval jako architekt‑urbanista v Urbanistickém středisku Brno. Na jihlavském magistrátu začínal v roce 2017 na pozici městského architekta na Úřadu územního plánování.
Co studie navrhuje?
Základem bylo dostat sem obyvatele, základní občanskou vybavenost, MHD a doplnit vazbu k sousední Rantířovské ulici, která také sama o sobě nefunguje a je potřeba do ní doplnit minimálně dostupnost veřejnou dopravou. Studie se nakonec vydařila a myslím, že by to jednou mohlo být příjemné místo k bydlení. Je zde navržena hustější zástavba s nízkými bytovými domy nebo centrum občanské vybavenosti, ve kterém je místo i pro školku. Počítá se také se šetrnou revitalizací rekreačních míst kolem potoka a rybníků, u kterých by měla vzniknout také komunitní zahrada a cyklostezka napojená na tzv. Zelený okruh. Samozřejmě navrhuje i změny v přístupu MHD.
Jakým způsobem sem chcete MHD zavést? V současné době kyvadlovou dopravu zajišťuje autobus přímo z Masarykova náměstí.
Tato účelová linka je nouzovým řešením a je vidět, že koncepčně nefunguje a není efektivní. Pár nahodilých spojů za den není dostatečná nabídka. Řešení je třeba hledat v širších vztazích vedoucích přes Rantířovskou a Bukovou ulici, na kterou se mimochodem také zpracovávají územní studie, samozřejmě se všemi návaznostmi. Ideální by bylo, aby sem v budoucnu jezdila prodloužená linka z Horního Kosova.
Zmínil jste školku, nebude ale nutné zde zajistit i školu? S kolika obyvateli lokalita počítá?
V lokalitě za Aventinem se počítá s bydlením až pro tři tisíce lidí. Zároveň se připravují územní studie pro lokality Buková a Rantířovská. Výhledově by tak v lokalitě Horní Kosov – Dolina, tedy v části města za obchvatem, mělo bydlet celkem až 16 tisíc obyvatel. Takže ano, škola rozhodně bude potřeba. Není možné, aby čtvrť o velikosti Pelhřimova neměla plnohodnotnou školu. Zdejší jedna jediná základka na ulici Jarní je jenom pro první stupeň. Ale nejde jen o vzdělávací funkci a nevhodnost každodenního převážení dětí do škol v jiných částech města. Škola by pro celou lokalitu mohla plnit i funkci komunitního centra, které zde dnes také chybí. Občanská vybavenost a příležitosti setkávání a trávení volného času jsou v této části minimální. Nově založený osadní výbor Horní Kosov je hodně aktivní a dokazuje, že zde je poptávka místních. Se školou však počítáme v dnešní proluce mezi Bukovou a Dolinou, severně od ulice S. K. Neumanna.
Přibližte nám více rekreační část.
Malou ochutnávkou toho, jak by to mohlo jednou vypadat, je molo na spodním rybníku, které zde bylo osazeno už v letošním roce. Dále je v plánu zpřístupnit celý park a zelené plochy. Jsou zde navrženy trasy pro smíšenou stezku pro pěší a cyklisty, která povede z parku nad tunelem dál kolem rybníků až do průjezdu Aventinem. Odtud se napojí na novou cyklotrasu vedoucí kaštanovou alejí. Ta navazuje na zelený okruh k zoologické zahradě či Českému mlýnu. Kolem rybníků jsou navíc cyklostezky navrženy tak, aby nerušily plánované pobytové plochy a pěšiny.
Vizualizace studie okolí Aventinu
FOTO: Studie upravuje také polohu současné silnice vedoucí z Rantířovské ulice směrem k Hosovu. Ta by kvůli zajištění průjezdu MHD a stavbě bytových domů měla změnit polohu a kopírovat historickou stezku.
A jak cyklostezku překřížíte s výpadovkou na Pelhřimov?
V místě dnešní okružní křižovatky je to jednoduché. S příčným pohybem pěších a cyklistů se počítalo už při její výstavbě a úrovňový přechod zde byl už v předstihu postaven. Chybí jen dopravní značení a návazné stezky. Křížení na trase Zeleného okruhu, tedy v blízkosti křížení Pelhřimovské a obchvatu, je složitější. Řešili jsme různé varianty, například se pokusit jít podél potoka pod stávajícími mosty. Ty by ale kvůli nedostatečné podjezdné výšce potřebovaly stavební úpravy. Prověřovaly se i možnosti nového podjezdu či nadjezdu. Další varianta navrhuje křížit Pelhřimovskou v úrovni křižovatky, kde se napojuje sjezd od Prahy a odpojuje nájezd na Vídeň. S ohledem na dnešní intenzitu dopravy je stejně jen otázkou času, kdy zde budou muset být instalovány semafory. Úrovňový přechod s cyklopřejezdem by pak nebyl problém.
Co tedy nastane nyní – bude studie v šuplíku čekat na investora?
Nyní se zpracovává změna územního plánu. Rádi bychom ji měli vydanou ještě do konce tohoto roku. Zpracování studie bylo zadáváno ve spolupráci s investorem Aventinu, který je i vlastníkem navazujících zastavitelných pozemků. Zájem na svých pozemcích stavět mají i další vlastnící v lokalitě. Příprava výstavby by tak mohla postupovat poměrně rychle. V příštím roce by konečně mělo dojít i na výstavbu tras pro pěší a cyklisty napojujících nákupní centrum. Stezky budou trasovány dle nové studie a budou tak sloužit už i pro budoucí obytnou výstavbu a park.
Jak probíhala spolupráce s veřejností – měl někdo k této studii nějaké výhrady?
Veřejné projednání probíhalo v covidové době, nebylo to ale úplně špatně. Ukázalo se totiž, že on-line projednání mají větší účast než ta prezenční. Takové setkání má ale samozřejmě nějaká omezení, nelze si u toho tak dobře ukazovat detaily v mapách, a tak častěji dochází k nedorozuměním. Obyvatelé z blízké Jasmínové ulice se například báli, že jim lidé z nových bytových domů budou vidět přímo do zahrad. Několik z nich dokonce přišlo k nám do kanceláře si to ujasnit. Když jsme s nimi prošli dokumentaci lépe, sami zjistili, že to není nic děsivého. Nebude tam vysokopodlažní zástavba hned za plotem, ale nízké řadovky a bytovky až za parkem podél potoka.
Takže to vypadá, že by to celé území mohlo i přes Aventin nakonec dobře fungovat...
Ano, ta studie řeší veliký problém jedné opravdu odloučené lokality, kde tato stavba neměla nikdy vzniknout. Nakonec ale díky zkušeným architektům z renomované kanceláře UNIT architekti, kteří mimochodem již nyní pracují i na studii lokality Buková, by z toho mohlo být hezké a dobré místo pro plnohodnotné bydlení, ne jen noclehárna.
Jak by lokalita vypadala, kdyby tam Aventin nevyrostl?
Zůstalo by tam pole a hranici mezi městem a volnou krajinou by dál hezky přirozeně tvořil potok. A dostali bychom se sem až někdy v daleké budoucnosti, po tom, co by se vyčerpaly lépe zastavitelné plochy.
Jaké lépe zastavitelné plochy?
Například Handlovy Dvory, u kterých je z jedné strany Tesco a z druhé strany rodinné domy, jsou už nyní prolukou uvnitř města, kterou má smysl zastavovat na rozdíl od otevřené krajiny, která byla v místě Aventinu. Nebo lokalita Jihlava-Jih, která je velmi blízko centra. Jenže tady nikdo nepočítal s tím, že by se jednou mohlo stavět i dál na západ od Znojemské a nebylo ponecháno místo pro prostupy. Adekvátní přístup do nové desetitisícové čtvrti nemůže zajišťovat dvouproudá silnice s úzkým chodníkem mezi ploty průmyslových areálů. Cílové řešení ale samozřejmě máme a ano, nevyhneme se i bourání. A i kvůli tomu se zde výstavba ještě zdrží.
Zdroj: Město Jihlava.