Černov a Chrástov - Obchůzka lucek

13. ledna 2025

HORNÍ CEREKEV: Černov a Chrástov - Obchůzka lucek

Kraj Vysočina. Prosinec 2024 - Obchůzka lucek v Černově a Chrástově.

Obchůzka žen v předvečer svátku svaté Lucie bývala v různé podobě rozšířena po celém území Čech i Moravy. Patřila mezi řadu adventních obchůzek spojených volně se svátky významných světců jako je sv. Barbora, sv. Mikuláš, nebo sv. Ambrož, které byly v různorodé podobě zachyceny na území celé republiky od počátku 19. století. Na Pelhřimovsku bývaly obchůzky lucek zřejmě všeobecně rozšířené ještě kolem roku 1920, kdy skupinka lucek chodila prý i v Pelhřimově. Běžně se lucijské obchůzky konaly ještě v 80. letech 20. století, pak začal zvyk upadat.

Obecně mají lucijské obchůzky společnou anonymitu svých účastnic, kterými jsou výhradně ženy nebo dívky, oblékají se do bílé a zakrývají si obličej, obvykle nemluví nebo užívají změněné hlasy, či pouze vydávají zvuky. Na rozdíl od Mikuláše a barborek, kteří svou podobou i chováním jednoznačně odkazují na odkaz křesťanských světců, společným motivem lucijských obchůzek je tajuplnost a strašidelnost, odkazující tak na předkřesťanskou tradici. Starší zprávy uvádějí, že lucky obvykle „trestaly“ nehodné děti, ale také nesvědomité přadleny, méně často muže. Lucka bývala vyzbrojena dřevěným nožem, peroutkou, metlou později vařečkou. Společným znakem byl až na výjimky bílý oděv, v jižních Čechách například doplněný dlouhým zobákem, jinde lucky nosily kozí či koňské masky.

V současné době je autenticky dochován pouze ve skupině vsí mezi Horní Cerekví a Novým Rychnovem, které nemají žádnou společnou správní vazbu: jedná se o Chrástov (místní část Horní Cerekve), obec Černov, v menší míře též o obec Nová Buková a ves Řeženčice (místní část Nového Rychnova). Zřejmě v polovině 20. století se v okolí stalo pro zvyk charakteristické poměrně „násilné“ trestání mužů. Lucijskou obchůzku v Černově, Chrástově, případně v Nové Bukové a v Řeženčicích každoročně provádí skupinka žen, které nejsou nijak formálně organizovány, podílejí se i na dalších aktivitách v obcích a tráví společně volný čas. Zvyk je tak i současné době plně autentický v tom smyslu, že postrádá formální organizaci a institucionální oporu. Pro účastnice obchůzky je důležitá anonymita, proto formální roli nositele statku převzalo pelhřimovské muzeum.

Obchůzka začíná za šera v některé ze zapojených vesnic, její směr se řídí aktuálním počtem a bydlištěm lucek, které se toho roku účastní. Počet lucek se se v posledních letech pohybuje od 2 - 10. Ženy jsou již z domova oblečeny v bílé - civilní bílé oblečení doplňují jednoduchými plachtami z prostěradel či záclon, ze kterých mají případně ušité jednoduché obleky a masky. Jedna z lucek, většinou nejstarší účastnice obchůzky, je oděná v černé a nese s sebou modlitební knihu. Jsou vyzbrojeny vařečkami a husími peroutkami. Obcházejí jednotlivé domácnosti, klepou na okna a projevují se hlasitým „íííííííííí“. Pokud jim obyvatelé domu otevřenou, jdou lucky dovnitř, dobírající si přítomné muže a pošťuchují je vařečkami a „ometají“ peroutkami stěny. Někteří domácí mají pro lucky nachystané občerstvení. Obchůzka končí po několika hodinách, často s ohledem na počasí, a nemá žádný formální závěr.

Obchůzka lucek v Chrástově a Červnově byla pro svou ojedinělost a autenticitu na konci roku 2024 přijata pod číslem 12/2024 na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Kraje Vysočina.

Zdroj text a foto: Krajský úřad Kraje Vysočina.

Připravil autor: Miroslav Galko - RegionálníMagazíny.cz.