Historie kostela a popis
Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Pelhřimovském, napsal profesor Josef Soukup. Praha 1903.
Cerekev Horní, též Dobešova i Leskovcova
Kostel se připomíná již r. 1384, jakožto farní. R. 1567 byl od Leskovců, opravován a přestavován. Další přestavby r. 1631, 1763, 1786, 1814 a 1821 po ohni.
Kostel zasvěcený Zvěstování P. Marie jest orientovaný, z lomového kamene stavěný, prostičký, bez ozdob vnějších.
Loď jest obdélná a má v západním průčelí předsíňku. Čtyřboká věž přiléhá k západnímu průčelí a jest v podřímsí osvětlena čtyřmi obdélnými a půlkruhovitě sklenutými okny. Kryta helmicí kopulovitou. Se strany severní vchod do lodi s pozdně gotickým ostěním v žule tesaným. Podobné ostění je i při vchodu se strany jižní.
Horní Cerekev - kostel
Presbytář opřena jest čtyřmi opěracími pilíři bez ústupku, jen v půli římsou přepásanými. Jsou kryty šikmou kamennou deskou se žlábkem vespod. S jižní strany přiléhá kostel k zámku, odkud se chodilo na oratoř, která nad sakristií za Leskovců byla vystavěna.
Vnitřek kostela jest trojlodní. Z původní stavby (za Tobiáše z Bechyně) zachovalo se pole klenbové v lodi jižní a presbytář. Jest šestidílné, 4•08 m dl., 3•15 m šir. Žebroví protáhlého profilu usazeno jest na konsolích a to v koutech ve spůsobě hlav lidských, kdežto v bocích mají tvar štítkův, na nichž jsou zvířata v reliefu vysekána. Žebra sbíhají se ve hladkém svorníku. Severní loď a druhá část lodi jižní jsou křížově sklenuty bez žeber kamenných, pouze maltovaných. Tato žebra sbíhají se v malých, hladkých svornících. Do boční lodi severní prolomena 3 a do jižní 4 okna. Loď hlavní, 13•7 m dl. a 9•7 m šir., jest podobně sklenuta, jako boční, oddělena jest od presbytáře půlkruhovým vítězným obloukem, 4•6 m v rozpjetí a 0•85 m silným. V jižní lodi gotické pole odděleno od druhého lomeným pasem na čtyřbokém pilíři spočívajícím.
Presbytář, 8•42 m dl. a 6•43 na š. ukončena jest třemi stranami osmiúhelníka, která k obdélnému klenbovému poli přiléhají. Šestero žeber, podobného profilu jako v lodi jižní, sbíhá se ve hladkém svorníku. Po evangelijní straně jest do sakristie pravoúhlý vchod, který byl za Leskovců pořízen. Jest renaissanční ze žuly tesaný s vodorovným nadpražím, na němž sdružené znaky Leskovců a Ronoviců vysekány.
Vchod do sakristie
Sakristie jest křížem sklenuta. Nad vchodem do sakristie nalézá se okno do oratoře, které má nad- i podokenní římsu i celé ostění renaissančních profilů.
Hlavní oltář jest barokní se spirálovitými sloupy a pilastry, které nesou kladí a bohatě vyloženou římsu, na níž sedí nástavek štítovitý se soškou Boha Otce. V levo socha sv. Josefa a v pravo sv. Jáchyma. Figurální řezby, vesměs dobré práce.
Na oltáři šest párů v mosazi kroužených svícnů z konce XVI. st.
Monstrance, nohy ovální anthemií zdobené, má nodus vásovitý, kroužený, nad nimž se nalézá rozvilina. Melchisedech sedí v kartušovém rámci, jejž drží andělé. Za tímto svatozář. Nad Melchisedechem Bůh Otec a holubice na vrcholu kříže s křídly rozpjatými. Počátek XIX. stol.
Ornát a monstrance
Kalich, 16 cm vys., rokokový, stříbrný, pěkných tvarů, z XVIII. stol.
Pacifikál ze stříbra, tepaná a křišťály vyložená práce. Má nohu čtverečnou se seříznutými hranami, lupenovým ornamentem zdobenou. Na kříži Kristus ve stříbře litý, dovedné modellace z konce XVIII. stol.
Ornát, ruční vyšívání pestrobarevným hedvábím. Květy jsou naturalisticky podány. XVIII. stol.
Kazatelna z r. 1756 má na poprsí relief rozsévače, pak relief Dobrého pastýře a na krytu znaky sv. evangelistů.
Postranní oltáře sv. Anny a sv. Trojice jsou sloupové architektury s oblamovaným kladím; římsoví mají vyložené a architektura jest hojně rozvilinami zdobena a páskovým ornamentem propletena; XVIII. stol.
V jižní lodi oltář sv. Jana Nepomuckého má uprostřed obraz téhož světce, velmi slušného provedení z r. 1783.
Dva páry barokních svícnů.
Dva páry svícnů empirových.
V podlaze chrámové leží náhrobní kameny, vesměs v žule tesané z nichž mnohé jsou nečitelny a mnohé nedostupné.
Zvony.
1. Krištof, 85 cm šir., 69 cm vys.
Nejvýš znak zvonaře a pod nim nápis: Johann Albert Perner in Budweis.
Na plášti jest nápis: OHEŇ mne zmořil dne 6ho to mage 1821. Oheň mne zvelebil 1824.
Na obrubě akantové ozdoby pásové.
II. KareI, šir. 68 cm, vys. 52 cm.
Kol koruny dva akantové pásy a nápis: LITÝ OD JOS. HILZERA V JIHLAVĚ R. 1859.
Uprostřed relief sv. Karla a Krista na kříži a nápis: ZWELEBEN SEM BYL L. P. 1859 ZA ČASU PANOVÁNÍ JEHO VÝSOSTI KARLA KNIŽETE Z HOHENZOLLERNU SIGMARINGEN.
Při obrubě jest akantová ozdoba lemová.
III. Antonín, š. 55 cm, vys. 40 cm.
Kol koruny listová ozdoba a nápis: LITÝ OD JOS. HILZERA W JIHLAVĚ R. 1859.
Na plášti relief sv. Antonína Paduanského a Krista na kříži; pak nápis:
OBNOVEN SEM BYL L. P. 1859,
ZA CASV SPRAWOWÁNI OSADY
FARAZEM ANTONÍEM.