Historický popis kostela Povýšení sv. Kříže - Černovice
Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Pelhřimovském, napsal profesor Josef Soukup. Praha 1903.
Dle privilegia Petra Voka z Roženberka z roku 1484 stál již tehdy v Černovicích kostel a byl až do r. 1490 filiálním kostelem chrámu Dobešovského.
R. 1730 shořel a byl v nynější podobě hrabětem Šternberkem postaven. R. 1796 shořel i s věží po druhé a opraven. Děkanským se stal r. 1824. Plebanie se připomíná r. 1365.
Kostel, zasvěcený Pozdvižení sv. Kříže, jest orientovaný. Lod' obdélná bez ozdob, opřena v bocích opěrnými pilíři.
Severní strana má tři segmentová okna. Presbytář pravoúhlá má na severní straně velké segmentové okno.
Strana jižní má též tři okna segmentová a přístavek.
Západní průčelí v rozích sesíleno opěrákem k řimse se súžujícím.
Vchod v průčelí západním jest obdélný, s oblamovanou řimsou, v nadpraží v segment sklenutou.
Pod římsou znak hrabat Šternberků. Vysoký štít spočívá na sdružených pilířích volutami zakončených. Po stranách štítů renaissanční jehlance.
Kostel Povýšení sv. Kříže - Černovice
Vnitřek jest v lodi rozčleněn sdruženými pilastry s jonskou hlavicí a s nástavcem, který nese hluboce vyloženou římsu, na pilastrech spočívá klenba valená s lunetami při oknech. Poněvadž výška lodi obnáší přes 20 m a klenutí velký tlak na zdi činilo, bylo nutno zdi pilíři zvenčí sesíliti. Loď jest 23•5 m dl. a 9•78 m šir.
Presbytář oddělena jest od lodi obloukem triumfalním segmentem stlačeným, sklenutým a na římsovaných pilastrech spočívajícím. Oblouk má 5•5 m v rozpjetí a 0•9 m síly.
Presbytář jest pravoúhlá, krytá českou klenbou, která spočívá na sdružených pilastrech. Má 7•6 m délky a 6•3 m šířky.
Hudební kůr nesen jest mocným segmentovým obloukem, do něhož jest česká klenba zapuštěna.
Hlavní oItář jest dvoupatrová sloupová architektura. Tento oltář zhotovil r. 1823 Jan Bednář, truhlář z Nechyby. Na oltáři jest obraz snímání Krista s kříže, práce dovedné, přesné kresby a šťavnatého koloritu. Byl svob. pánem Cessnerem ze Špicenberku pořízen.
Postranní oltáře mají obrazy z XVIII. století, z nichž obraz sv. Anny a sv. Barbory živou koncepcí a ladným souzvukem barev vynikají.
Monstrance, 56 cm vys., jest stříbrná. Má nohu ovální, na čtyři díly rozčleněnou a mušlovým ornamentem zdobenou. Nodus trojboký, vásovitý. Nad nodem kartuš zlacená, tvaru mušlového; za ní paprsky, proplétané vinnou révou. Stonek na spodku ovinut listem akantovým (konec XVIII. st.).
Půdorys kostela Povýšení sv. Kříže - Černovice
Kalich, 24 cm vys., má šestilaločnou nohu, nodus trojboký, vásovitý a spodek kupy palmetou zdobený (počátek XIX. st.).
Na faře polštáře na oltář, velmi pěkná práce, plným vyšíváním hedvábím barevným provedené, na černém sametě dovedně komponovaný ornament jakožto výplň čtverce.
V kostele v žule tesaný náhrobní kámen s nápisem, velkou latinkou provedeným:
1. DNE LEDNA. 1721. W TOMTO HROBU ODPOCZIWA CTNA PANNA ANNA CERA WACZLAWA TIAPALA SAUSE DA CZERNOWIC OCZEKAWA TADY SLAWNEHO Z MRTWYCH WSTANIE.
Opodál kostela směrem západním stojí hranolová věž o čtyřech patrech, zbytek původní stavby. Vnitřní světlost čtverečného prostoru jest 4 m a síla zdi 1•5 m.
Zvony.
I. šíř. 105 cm, v. 75 cm. Uprostřed legenda (velká lat.):
ROKU 1796 TITO TRZY ZWONY SKRZE ZDE WZNIKLY OHEN ROZLYTY ROKU 1804 ZA PANOWANI TIT SWOBODNEHO PANA PANA A CZISARSKO KRALOWSKEHO KOMORNIKA PANA WINCENZA CEZNERA PRZELYTY SAU BYLY W PRAZE ANNA KÜHNER 1804.
Na druhé straně relief sv. Antonína Paduan. a Krista na kříži se sv. Janem a P. Marií.
II. šir. 82 cm, výš. 60 cm. Uprostřed nápis (velká lat.):
SPRZYCZYNIENIM PANA PLNOMOCENIKA JOSEFA STRAKY PRZELYTY TIECHTO ZWONU WOSADNIKY SAU DOSAHLY ANNA KÜHNER 1804.
Na druhé straně reliefy sv. Jana Nepom. a sv. Vojtěcha.
III. šíř. 65 cm, výš. 48 cm. Uprostřed nápis:
ANNA KÜHNER 1804.
Na druhé straně reliefy sv. Floriana a sv. Václava.