Benešovské stromy

7. listopadu 2023

BENEŠOV: Benešovské stromy

O benešovské stromy pečuje městský arborista.

Jakou funkci stromy ve městě plní a jaký je stav benešovské zeleně? Odpovědi nabídne Tomáš Gut, nový certifikovaný arborista města Benešov.

„Stromy jsou jako klimatizace. Ochlazují svoje okolí a čistí vzduch.“

Údržbě zeleně ve městě a kontinuální péči o stromy je třeba věnovat zvýšenou pozornost. Na tom se shodli i místní na veřejném Fóru Zdravého města Benešov, kteří téma dokonce posunuli mezi 16 finálních priorit. Vedení města to vidí stejně, protože v červenci jmenovalo městského arboristu, jehož úkolem je komplexní péče o městské stromy.

V čem spočívá práce arboristy?

Arborista se zabývá komplexní péčí o stromy a jejich řezem. Ve městě řeší z hlediska stromů jejich provozní bezpečnost, perspektivu do budoucna a celkové zdraví.

Jakým způsobem o stromy pečujete?

Základní údržbou stromů je jejich řezání. Řezy se provádějí v první polovině vegetačního období, kdy je strom v nejlepší kondici. K udržovacím řezům patří řez bezpečnostní – v těchto případech odstraňujeme suché, zavěšené nebo jinak nebezpečné větve. Zdravotní řez pak řeší perspektivu a zdravotní stav toho stromu, redukují se poškozené větve, aby na někoho nespadly, předchází se problémům. Výchovný řez se používá do 15 let od výsadby, dokud je strom mladý, a ústí v to, že strom získá bezpečnou korunu, která je zdravá i budoucna. Intervaly řezu jsou 3-5 let. V případě, že je strom ve špatném stavu, musíme přistoupit k pokácení. To je možné provádět od listopadu do března.

Jakou funkci mají stromy ve městě?

Stromy zvlhčují ovzduší, zachytávají vodu, vyrábí kyslík a hlavně pomáhají lidem ve městech se zvládáním vysokých letních teplot. To je v čase klimatické změny velmi důležité. Pod stromem je o deset stupňů méně než na sluníčku. Přítomnost zeleně má také přímý vliv na zdraví lidí. V Dánsku, kde se tomuto tématu hodně věnují, provedli obsáhlé výzkumy a zjistili, že tam, kde je víc zeleně, jsou lidé šťastnější a zdravější. Funkce stromů je nevyčíslitelná a ve městech je potřeba se o zeleň komplexně starat a začít o ní přemýšlet jinak. Důležitá je také kontinuální péče. Cílem je, aby stromy dlouhodobě plnily svoji funkci. Stromy se ve městech dožívají průměrně polovičního věku než v přirozeném prostředí, je to totiž stresující prostředí. Problém je v tom, že když je prokořenitelný prostor nedostatečný, strom nemůže prosperovat.

Jak byste zhodnotil benešovskou zeleň? A jaký je ideální stav?

Já jako arborista jsem samozřejmě pro co nejvíc stromů. Stromy zdravé a prosperující je třeba zachovat, protože obecně v Benešově zeleně není mnoho. Prostor se ale zmenšuje a lidi někde musí bydlet. V případě nového investičního záměru je však potřeba od počátku počítat s tím, aby tam zeleň byla a fungovala. Největší problém je v tom, že stromy se sází, na to peníze jsou, ale sází se do nevhodných stanovišť. To je potřeba změnit. Dalším bodem k zamyšlení je práce s vodou, zadržení srážkové vody je pro zeleň ve městě klíčové. Efektivní zálivka je rozhodně věcí, kterou je potřeba zlepšit.

Co stromům ve městě hrozí?

Problém spočívá ve stavební činnosti, která na stromy často nebere ohledy. Každý strom má ze zákona ochrannou zónu, ale nikdo to neřeší, stromy je ale potřeba chránit. Strom má absorpční kořeny v přibližně 30 cm svrchní půdy, to když stavebníci poruší, např. zhutněním půdy nějakým stavebním strojem, na stromu se to do tří až pěti let projeví a může i úplně uschnout. Jakýkoliv zásah do kořenového systému představuje problém, kořeny totiž takřka nemají regenerační schopnost. Do budoucna se k tomuto v Benešově bude přistupovat zodpovědněji, to mám přislíbeno, v projektech se na to bude myslet a všechny by měly obsahovat posudek arboristy konzultanta. Ochrana stromů při stavební činnosti musí být vypracovaná v projektové dokumentaci.

Druhou věcí je sekání trávy, to představuje obrovský problém. Když třeba křovinořezem obsekáte mladý stromek, poškodíte jeho krček, tak strom buď zahyne, nebo ho to nenávratně poškodí. Na Husově náměstí se nacházejí fenomenální douglasky, u kterých jsem inicioval, aby se pod nimi tráva sekala ideálně jednou za měsíc na deset cm. Když to údržba dodrží, kor v suchých obdobích to může rozhodnout, jestli strom přežije nebo uschne. Když se totiž seká trávník pravidelně a intenzivně těsně pod stromem, vysušuje to kořenový areál. Když se naopak měsíc neseče, zadrží se tam rosa a vlhkost a strom má vláhu. Sekání traktůrkem také není vzhledem k prosperitě stromů dobré – traktůrek totiž zhutňuje půdu. Když se strom poškodí na kořenech, trvá to 3-5 let, než se to na něm projeví, ale opět ho to může značně poškodit nebo dokonce zahubit.

Jak vedle sebe fungují stromy a auta?

U této otázky mě napadá příklad dubu u prodejny Karsis, to je podle mě jeden z nejhodnotnějších stromů v Benešově. Zapracovali jsme na tom, aby pod stromem nemohla parkovat auta, ani ta osobní. Stejně jako při sekání, i tady, pokud auta parkují těsně pod stromem, dochází ke zhutnění prostoru v rámci kořenového systému, nedostává se tam vzduch ani voda, a strom tím trpí. V tomto konkrétním případě jsme to vyřešili velkými kameny, které poslouží jako zábrana a parkovat už tam nebude možné.

S podněty týkající se městské zeleně se obracejte rovnou na městského arboristu Tomáše Guta (gut.tomas@centrum.cz).

Tomáš Gut

• Šestinásobný mistr ČR ve stromolezení
• Držitel certifikátu evropský arborista European Tree Worker Komisař Evropského arboristického koncilu (EAC) pro certifikaci stromolezců European Tree Worker
• Absolvent Střední zahradnické školy v Malešicích
• Zahraniční praxe v Brisbane tree services (práce arboristy)
• Kromě benešovské zeleně se stará i o stromy v Lovosicích a na pražském Vyšehradě

O stromy v Benešově bude kontinuálně pečovat dva roky.

Zdroj: Město Benešov.

Připravil autor: Miroslav Galko - RegionálníMagazíny.cz.